„Předtím jsem ale byla jako mrtvola. Dokonce jsem vyčítala trenérovi, že jsme týden trénovali a že jsem z toho unavená. Ale z domova mi přijelo fandit šestnáct lidí, tak jsem si řekla, že se budu muset snažit,“ přiznala oštěpařka po závodě.
Česko se nyní může pyšnit skutečností, že má světové rekordmany v oštěpu v obou kategoriích. Vedle Špotákové patří aktuální rekord Janu Železnému, nyní již trenérovi v pražské Dukle, jehož výkon 98,48 metru odolává útokům od května roku 1996.
Takových zemí v atletickém světě mnoho není a svádí to k pomyšlení, že Česká republika je oštěpařskou velmocí.
„Zní to krásně, ale bohužel musím říci, že tomu tak není,“ má jasno šéftrenér reprezentace Václav Fišer. „Nejsme ani oštěpařskou velmocí, ani nelze oštěp považovat za naši národní disciplínu. Pravda, Jarmila Klimešová byla před časem mistryní Evropy do 22 let, Nikola Brejchová obsadila na mistrovství světa dvakrát čtvrté místo a na olympiádě v Aténách ji o bronz připravily centimetry, ale tak se to prostě sešlo. Jde o shodu okolností, kdy trenér má štěstí a pracuje s talentovaným jedincem. Pokud závodník zůstane zdravý a všechno se vydaří, je šance na úspěch. Rozhodně však nelze říci, že bychom medailisty vyráběli jako na běžícím pásu,“ kroutí hlavou Fišer.
„Z Bářina výkonu a celé její sezony jsem nadšená, ale že by oštěp měl být naší národní disciplínou? To je velmi přehnané,“ kroutí hlavou Dana Zátopková, olympijská vítězka z roku 1952. „Bohužel je u nás málo oštěpařů. Dobře víme, že český oštěp nemá valnou základnu. Když se něco podaří, vzplaneme nadšením, ale klídek. Na to, aby měl oštěp u nás postavení jako třeba ve Finsku, si musíme ještě nějaký čas počkat. Ale třeba se dočkáme,“ neztrácí naději Zátopková.
Trenérovi Špotákové Rudolfu Černému se tvrzení o Česku coby oštěpařské velmoci vyvracet nechce. „Vždyť to tak vypadá, ne?“ usmívá se kouč, který vedl atletku i před rokem 2002, kdy se z vícebojů vrhla na oštěp. „Jenže to tak není, vzestup každého jedince se chystá dlouho,“ připomíná.
Příklady táhnou Podle odborníků působí také v oštěpu osobní příklady.
„To máte jako v desetiboji – olympijské vítězství Roberta Změlíka v Barceloně 1992 nastartovalo Tomáše Dvořáka a Romana Šebrleho,“ zmiňuje šéftrenér Fišer další hvězdy české atletiky.
Na Špotákovou zapůsobil příklad Jana Železného. „Bára hrozně toužila po tom, aby se dostala na jeho úroveň. Jeho slova jsou pro ni svatá,“ dodává Černý a připomíná, že Železného cesta byla podobná.
„Prvním vzorem Honzy byl jeho otec, bývalý oštěpař, který mu vštípil základy techniky. Jenže takových otců je málo.“
Vedle Špotákové nyní připravuje na Julisce osmnáctiletého oštěpaře Jakuba Vadlejcha, který už má na kontě metu 75,78 metru. „Talent, ale ještě nás čeká dlouhá cesta. Ovšem je fakt, že Kuba je zahleděný do Bářiných hodů jako málokdo. A nezapomeňte na Honzova svěřence Víťu Veselého, házel v Pekingu ve finále,“ upozorňuje Černý.
„Taky doufám, že Bářiny úspěchy padnou na úrodnou půdu,“ říká Dana Zátopková.
***
Pět oštěpařských zlatých medailí z olympiád
Počet olympijských triumfů v hodu oštěpem může svádět k domněnce, že Česko je v tomto směru světovou velmocí. Všechno nastartovala Dana Zátopková (na snímku), která v roce 1952 spolu s chotěm Emilem Zátopkem odvezla z Helsinek čtyři nejcennější kovy. Až po dlouhé odmlce přišla éra Jana Železného. Ale stála za to – nejlepší oštěpař světové historie zvítězil v Barceloně 1992, v Atlantě 1996 a v Sydney v roce 2000. Časová prodleva k dalšímu triumfu pak byla menší – o poslední zlatou radost se letos v Pekingu postarala Barbora Špotáková.
Čeští atletičtí světoví rekordmani
Nestává se často, aby se jméno českého atleta ocitlo na listině světových rekordů. Výkon Barbory Špotákové vyniká o to víc, že Česko má nyní pouze pět držitelů šesti aktuálních světových rekordů. Podle „mládí“ jim kromě sobotního hodu rodačky z Jablonce vévodí výkon desetibojaře Romana Šebrleho (na snímku) 9026 bodů z Götzisu v roce 2001. Před ním je to rekord Jana Železného 98,48 metru z Jeny v roce 1996. Pak už jsou to rekordy z éry 80. a předchozích let – stále platný je čas Jarmily Kratochvílové na osm set metrů 1:53,28 minuty, který běžkyně vytvořila v Mnichově před pětadvaceti lety, její halový rekord na poloviční trati 49,59 vteřiny je dokonce ještě o rok starší. Ze všech „českých“ světových rekordů je nejstarší halový výkon koulařky Heleny Fibingerové 22,50 metru z roku 1977.
