Sázka na Trumpovu vizi se minula účinkem, komentuje nizozemské volby politolog

Lidovky.cz: Před volbami politik za Zelenou levici Jesse Klaver zmínil, že tyto volby nebudou jenom o Nizozemsku, ale o celé Evropě. Stejnou větou začal svůj první projev Mark Rutte po sčítání hlasů, kdy už bylo jasné, že je vítězem voleb. „Je to večer celé Evropy,“ řekl. V čem byly nizozemské volby pro Evropu důležité?

Volby v Nizozemí byly první v řadě důležitých voleb v evropských zemích v roce 2017, takže všichni napjatě čekali, jakým výsledkem skončí. Na druhou stranu je politická situace v zemi, včetně poměrného volebního systému bez uzavírací klauzule, natolik specifická, že se dají jen těžko hledat paralely s ostatními zeměmi, které volby teprve čekají. Do parlamentu se dostalo celkem 13 subjektů a poprvé klesl kombinovaný zisk prvních dvou stran pod 35 procent.

Velká úleva, hodnotí světový tisk porážku populistické ‚revoluce‘ v Nizozemsku

Lidovky.cz: Domníváte se, že volby, jejichž výsledek již víme, mohou mít vliv i na další vlnu voleb, které jste zmínil a které nás čekají? Narážím hlavně na ty francouzské a v druhé řadě na německé.

Nizozemská politika je skutečně velmi specifická, dlouhodobě zde fungoval model takzvané konsociační demokracie, kde se strany zastupující různé sociální a náboženské skupiny navzájem držely v šachu, a tak jim nezbývalo, než se umět dohodnout na základních otázkách směřování země.

Wilders se snaží tento systém poměrně úspěšně rozbít, nicméně jde o natolik odlišný model fungování politiky, že nevidím, jak by mohl fakticky ovlivnit dvoukolové prezidentské volby ve Francii nebo naopak střet dvou velkých politických stran v Německu.

Lidovky.cz: Některá média hovořila o tom, že neúspěch populisty Geerta Wilderse neukázal Marine Le Penové dobrý signál. Další hlasy ale tvrdí, že úspěch Le Penové výsledek voleb v Nizozemsku ovlivnit nemůže. Znamená to, že se Nizozemcům podařilo říct populismu „ne“, že by spíše v tomto případě ostatní země dokázaly to samé?

Určitým signálem, jak lidé na evropském kontinentu vnímají populistické představitele a jejich program, to skutečně může být. Wilders vsadil vše na jednu kartu – vymezení se proti imigrantům a islámu. Ukázalo se však, že s tím dokáže ovlivnit pouze omezený počet voličů.

Ostatní anti-establishmentoví politici si z toho tak mohou odnést ponaučení, že pokud chtějí získat výrazně větší zisk ve volbách, tak budou muset oslovit i středové a umírněné voliče, kteří však chtějí slyšet i jiná témata, než jen migrace a islám. Nizozemci ale nicméně úplné „ne“ populismu neřekli, Strana pro svobodu (PVV) získala 13 procent hlasů a je druhou nejsilnější stranou v zemi.

Trumpův apel nestačí

Lidovky.cz: Po referendu o brexitu a po amerických prezidentských volbách, ze kterých vítězně vyšel současný prezident Donald Trump, lze očekávat kvůli výsledku nizozemských voleb nějaký posun v evropské politice?

Nový americký prezident svým konfrontačním stylem výrazně ovlivňuje politickou situaci v Evropě. V mnoha zemích, včetně Německa či právě Nizozemí, je extrémně nepopulární a ukazuje se, že sázka na evropskou verzi Trumpa se zatím míjí účinkem.

Neúspěšný kandidát na rakouského prezidenta Norbert Hofer a teď i Geert Wilders pocítili na vlastní kůži, že spoléhat se na to, že Trumpův politický apel nejen že na evropského voliče příliš nefunguje, ale naopak u něj může vzbudit opačný efekt, tedy podporu tradičních politických stran. Není náhodou, že předvolební preference PVV zažily v posledních týdnech strmý propad.

Ještě v lednu se odhadovalo, že by Wilders mohl získat až 36 křesel, a nakonec z toho bylo „pouhých“ 20. Může to souviset se setkáním Marine Le Penové, Wilderse a předsedkyně AfD Frauke Petry ve stejný měsíc v Koblenci, kde se plně přihlásili k Trumpově politice. Rovněž němečtí populisté od té doby zažívají pád své popularity.

Nizozemsko řeklo ne špatnému populismu, raduje se vítězný Rutte, Wilders porážku uznal

Lidovky.cz: Wilders v průběhu předvolebních mítinků i na svých sociálních sítích volal po termínech anti-islám, migrace, euroskepticismus. Wildersovi ale v této kampani nepomohly k vítězství. Mohli by politici jinde v Evropě s tímto uspět?

Při takové rétorice může velká část voličů pak přirozeně dát přednost některé z tradičnějších stran, které byly schopné přijít i s jinými otázkami, než bylo „vyhlašování války islámu“. Také nesmíme zapomínat, že obě dvě pravicové strany, Lidová strana pro svobodu a demokracii premiéra Rutteho a Křesťanskodemokratická výzva, výrazně přitvrdily ve své rétorice proti migrantům a CDA dokonce přišla s kritikou EU, což byla klíčová témata Wildersovy kampaně a část méně radikálních voličů jim mohla ve volbách dát přednost. Pro ostatní evropské politiky pak platí to samé. Pokud vše vsadí pouze na jedno téma (islám, migrace), budou schopni oslovit pouze limitované procento voličů. Příkladem nám budiž SPD Tomia Okamury.

Lidovky.cz: V Nizozemsku byla volební účast nejvyšší za posledních 30 let. Může být vysoká účast při volbách nástrojem k poražení populismu?

V Nizozemí je vysoká volební účast politickou tradicí. Do roku 1970 bylo hlasování dokonce povinné. Od té doby pak nejmenší účast dosáhla 73 procent, takže se nedá říci, že by současných 80 procent výrazně vybočovalo z řady.

Pravdou však je, že se jedná o pětiprocentní nárůst oproti předchozím volbám v roce 2012, který byl určitě dán intenzitou předvolebního boje. Klíčovým aspektem, jenž k této vysoké účasti přispěl a zásadně ovlivnil samotný výsledek voleb, byl agresivní atak tureckého prezidenta Erdogana. Ten mohl u části nizozemské společnosti vyvolat solidaritu se současným premiérem a souhlas s jeho následnou tvrdou reakcí, takže pak šli k volbám a vyjádřili podporu jeho straně.

Celkový vítěz a výrazná tvář Klaver

Lidovky.cz: Jesse Klaver ze Zelené levice na rozdíl od Wilderse proti strachu bojoval. Deníku The Guardian řekl, že horší nežli samotná migrace a islám je strach lidí z něho. Právě jeho strana se považuje za celkového vítěze voleb, protože se jim podařilo zečtyřnásobit počet křesel. Mohla mu tato rétorika pomoct k úspěchu?
Jesse Klaver patří určitě mezi výrazné tváře těchto voleb, dokázal přivést Zelené k rekordnímu zisku 9 procent a 14 křesel. On sám se prezentoval jako mladý progresivní politik s vizáží Justina Trudeaua a programem Baracka Obamy a část voličů v Nizozemí na to slyšela.

‚Holandský Trudeau‘? Nizozemec za zelené se snaží oslabit populisty a žádá změnu

Lidovky.cz: Vyhrála tedy díky úspěchu Zelené levice i levice obecně?
O žádný průlomový výsledek se nejedná, zvlášť pokud zisk Zelených dáme do souvislosti s kolapsem tradiční Labouristické strany, která získala pouhých 9 křesel, z původních 38. Část jejich voličů dala najevo svoji nespokojenost s působením strany v koaliční vládě s Rutteho VVD a vybrali si tak levicovou alternativu. Stejným způsobem se dá vysvětlit výborný výsledek sociálně liberálních Demokratů 66, kteří také vydělali na propadu labouristů. V konečném součtu naopak levice ztratila kolem 10 křesel a dá se tak říci, že se nizozemská politika posunula směrem doprava.

Lidovky.cz: Co se stane nyní? Bude snadné vytvořit koalici? Rutte potřebuje ještě minimálně 43 křesel.
V Nizozemí je proces sestavování vlády vždy komplikovanou záležitostí. Minulé volby zabralo zformování koalice Labouristům a VVD celé tři měsíce a nyní se očekává, že bude celý proces mnohem delší. Poprvé v historii bude nutné složit koalici z minimálně čtyř stran.

Král Vilém-Alexandr pověří tzv. ‚informateura‘, většinou ostříleného politika z jedné z tradičních stran, který začne hledat možnou podobu vládní koalice a nakonec panovníkovi doporučí, koho jmenovat premiérem. Ten následně zahájí vlastní sestavování koalice. Asi všichni předpokládají, že Mark Rutte bude pokračovat ve funkci ministerského předsedy, nicméně otázka výběru jeho koaličních partnerů bude velmi složitá. Po kolapsu labouristů se bude muset pravděpodobně obrátit na křesťanské demokraty, dále pokračovat ve spolupráci s labouristy a zejména přimět ke spolupráci středolevé Demokraty 66, což nebude nic jednoduchého. Zapojení Wilderse či naopak Zelených vidím jako nepravděpodobné pro jejich přílišnou radikalitu v očích konzervativních voličů VVD a CDA.

Lidovky.cz: Co bude současný premiér Mark Rutte potřebovat k dalšímu úspěšnému volebnímu období?
Mark Rutte je v současnosti ve funkci sedmý rok, a pokud dokončí celé volební období, tak se stane jedním z nejdéle úřadujících premiérů v zemi. Klíčové pro jeho úspěch bude již samotné sestavení koaliční vlády a to, jaké si tato vláda stanoví priority. Na rozdíl od předvolební kampaně bude muset přijít s pozitivním programem pro správu země místo pouhého vymezování se proti Wildersovi a jeho návrhům.

Rutte tak bude muset nabídnout svůj vlastní plán, který nebude jen reakcí na to, co před ním představil Wilders. Pokud naopak postaví jak svoji koalici (např. přibráním Zelených), tak svůj program na „anti-Wildersovi“, tak se v příštích volbách skutečně můžeme dočkat volebního vítězství VVD.