Zveřejněním na úřední desce SVS ve středu také začala platit mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nákazy.
„Dnes v hospodářství odebereme vzorky, ze kterých zjistíme, zdali se v chovu nevyskytuje africký mor prasat. Je to naše povinnost, riziko nákazy tam je,“ uvedl Majer. Zástupce firmy Zemet Aleš Mikoška ve středu sdělil, že s dnešním testováním počítá. „Zatím ale nemám informace, kdy veterináři přijedou,“ řekl Mikoška.
V Česku se poprvé objevil smrtelný africký mor prasat, přinesl ho asi divočák |
SVS vymezilo takzvané zamořené území v kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků. Firma Zemet je podle dostupných informací největším chovatelem domácích prasat, který do okruhu kolem nálezu spadá. Na 5000 zvířat chová na farmách v Sazovicích a Mysločovicích.
Obce spadající do perimetru musí zabezpečit soupis prasat určených k domácí porážce a prasátek chovaných v domácnosti. „V obci jsou jen asi tři. Ještě to vyhlásíme rozhlasem,“ uvedla starostka Sazovic Edita Hrbáčková, podle které je v obci zatím klid a nikdo se na úřad s dotazy ohledně afrického moru neobrátil.
V ochranné zóně se nesmí lovit a krmit divoká prasata, dále musí myslivci aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Chovatelé musí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Pokud opatření poruší fyzická osoba, hrozí jí pokuta až 50 tisíc korun, u právnické osoby nebo podnikatelů je pokuta až dva miliony korun.
Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, do oblasti by se podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda pouze nastěhovala jiná divoká prasata. Českomoravská myslivecká jednota však v úterý vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup, který je aplikován na základě veterinárních předpisů pro ostatní nákazy.
Pročesávání lesů se neplánuje
Myslivci na Zlínsku se však budou podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Zlín Zdeňka Hluštíka řídit nařízením veterinářů. Hluštík ve středu řekl, že systematické pročesávání lesů se neplánuje. „Pokud ale my nebo psi ucítíme nějaký zápach padlé zvěře, tak ji dohledáme a budeme hlásit veterinární správě,“ řekl Hluštík. Uhynulá zvířata se podle něj v horku rychle rozkládají a jsou výrazněji cítit.
Na informace o africkém moru prasat reagovala zlínská zoologická zahrada, která také spadá do desetikilometrové zóny. Její veterinář už jednal o opatřeních s veterinární správou. Jediným opatřením zatím je, že prasata savanová zůstala zavřená a nebudou pouštěna do venkovního výběhu.
Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé. Nakažlivou chorobu přenášejí volně žijící zvířata. Nákaza není nebezpečná pro lidi, objeví-li se ale v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. V něm se musí dodržovat mimořádná veterinární opatření.
Veterináři byli z výskytu moru v této oblasti překvapeni. Na Slovensku ani v jižním Polsku se podle nich nemoc neobjevila. Kde se divočáci nakazili, zvěrolékaři nevědí. Dlouhodobě ale upozorňovali, že ohnisko choroby bylo loni například v sousedním Polsku, kde se ale šíření podařilo zastavit. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Veterináři proto už dříve zahájili monitoring divokých prasat, vyšetřovali uhynulá zvířata.
Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace neexistuje. Inkubační doba by měla být podle Semeráda tři až pět dní.
