Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Větší změna, než jste si mysleli

Česko

unikly poslanecké lavice o sedm desetin procenta. Spolu se Suverenitou, zelenými a řadou dalších malých stran se postaraly o trojnásobně vyšší procento hlasů, které ve srovnání s předchozími volbami propadlo. 18,9 procenta nevyužitých hlasů, které skončily pod pětiprocentní hranicí zvolitelnosti, nás vrací do porevolučních let 1990 a 1992.

Pro mnoho politologů to je překvapující, jelikož se předpokládalo, že psychologický dopad všeobecně známé pětiprocentní klauzule na voliče je tak veliký, že jen málo z nich se pustí do rizika dát svůj hlas straně, která nemá zvolení jisté. Tyto předpoklady se naplňovaly až do minulých voleb 2006. Z počátečních 19 procent v první polovině devadesátých let jsme se postupně dostali na pouhých šest procent propadlých hlasů v roce 2006. Letošní volby však ukázaly, že strategie šla u mnohých stranou a opět volili srdcem.

Důvod k opravdové radosti tak mají jen dvě nové strany - TOP 09 a Věci veřejné. Nové subjekty společně získaly neuvěřitelný jeden milion a 440 tisíc hlasů. Ještě nikdy se u nás nestalo, aby nové strany společně získaly tak masivní podporu, dokonce o 300 tisíc hlasů větší, než měla vítězná ČSSD.

Matadoři vymeteni Slovo revoluce je pak namístě i v souvislosti s personálním složením sněmovny. Své mandáty obhájilo jen 43 procent zákonodárců. Valná většina poslanců tak zasedne ve sněmovně poprvé. Kdo a jak vymetl matadory české politiky? Nejsou to jenom dvě nové strany. K revoluci došlo i v těch stávajících. Voliči masově využili preferenční hlasování. Pomohla jim k tomu úprava, která zvýšila počet preferenčních hlasů ze dvou na čtyři a snížila hranici pro postup na kandidátní listině směrem vzhůru ze sedmi na pět procent.

V minulých volbách 2006 dosáhlo potřebných sedmi procent preferenčních hlasů 55 poslanců, avšak většina z nich již byla na volitelných místech. A tak pouze šest z nich bylo na základě preferenčního hlasování skutečně zvoleno. Sníženou pětiprocentní hranici preferenčních hlasů v letošních volbách přesáhlo neuvěřitelných 120 poslanců. Pokud jsem dobře počítal, tak pro 47 z nich to bylo příčinou jejich zvolení. Původně totiž byli na nevolitelných místech. Jinými slovy, čtvrtina Poslanecké sněmovny byla obsazena voliči navzdory původnímu rozhodnutí politických stran.

Bez rozdílu politických preferencí mají letošní volby jednu dobrou zprávu pro všechny voliče. Volit má smysl! To, co se voličům povedlo v letošních volbách, u nás nemá obdoby. Zásadním způsobem změnili složení nejdůležitějšího voleného orgánu v zemi. Vyměnili přes polovinu poslanců a etablovaným stranám poslali velmi silný vzkaz. Po letošních volbách už voliči vědí, jakou mají sílu, a snad to do příště nezapomenou.

***

Z počátečních 19 procent v první polovině 90. let jsme se postupně dostali na pouhých šest procent propadlých hlasů v roce 2006. Letos šla u mnohých strategie stranou a opět volili srdcem.

O autorovi| Autor působí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci