Kvůli restitucím se také vedou stovky soudních sporů - ty se ale často týkají obcí, ne státu. Padají už i první rozsudky a zatím jich je více ve prospěch obcí, krajů, státu nebo soukromníků. Rozsudků jsou ale jen řádově desítky, sporů u soudů jsou stovky.
Městský soud v Praze musí znovu řešit spor o Madonu z Veveří |
Z žádostí, které podaly církve na vydání majetku, zbývá jen malé procento problematických žádostí. Ze 7619 výzev týkajících se vydání zemědělských nemovitostí, které státní úřady obdržely, jich bylo do konce letošního pololetí projednáno 7505. Soudní spory se nejčastěji týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, že původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, církve během letošního roku ustoupily.
Někteří představitelé krajů také v souvislosti se stovkami žalob ze strany církví letos oživili nápad na zdanění peněžní části majetkového vyrovnání. Vláda se jím v létě zabývala, nepřijala ale k němu žádné stanovisko. Zákon, na jehož základě se majetek vydává, ale stanoví, že náhrada ani příspěvek předmětem daně nejsou. Opakovaně iniciují návrhy na zdanění peněžitých náhrad komunističtí poslanci.
Asociace krajů žádala, aby stejně jako u krajů církev jednala u obdobných žalob na obce a města. Převod historicky církevního majetku na obce je ale podle ČBK odlišný od převodu majetku na kraje.
Největší náhrady připadnou katolické církvi
Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 ohledně více než 100 000 pozemků, téměř 2000 staveb a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad.
Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun, navyšovaných o inflaci. Během prosince dostaly církve čtvrtou přibližně dvoumiliardovou splátku. Poslední dostanou v roce 2043, poté začnou církve hospodařit bez přispění státu.
Největší podíl z finanční náhrady připadá katolické církvi. Ta v listopadu poprvé podrobně představila své hospodaření. Církev loni investovala 1,2 miliardy korun s cílem budoucího výnosu. Další miliardu vložila do školství, zdravotnictví, sociální oblasti či péče o památky.
Od státu loni římskokatolická církev dostala 892 milionů korun jako příspěvek na činnost, který pokrývá především platy duchovních a který se v souvislosti s přijetím zákona o majetkovém vyrovnání od letošního roku bude každoročně snižovat o pět procent. Skončí v roce 2030. Do budoucna tak církev musí právě přibližně miliardu ročně vydělat.
Na všechny církve, které na to mají nárok, šlo loni ze státního rozpočtu 3,497 miliardy korun. V tom byla finanční náhrada 2,052 miliardy a příspěvek na činnost církví 1,445 miliardy. Letos je to 3,433 miliardy, v návrhu rozpočtu ministerstva kultury na rok 2017 je 3,367 miliardy.
