V tuzemských interiérech běžně naměříte až 24 stupňů Celsia. A to přesto, že vyšší teplota stojí víc peněz, negativně ovlivňuje naše zdraví i životní prostředí. A samozřejmě také neprospívá ve smogové situaci, jako je ta, která v uplynulých dnech zasáhla většinu krajů. „Všude je pravděpodobně o dva stupně tepleji, než by bylo potřeba. A to jak oproti západním zemím, tak oproti tomu, co by bylo rozumné a zdravé,“ říká ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Podle ní je přitom snížení teploty o dva stupně minimum, klidně by to mohly být i čtyři.
Napříč evropskými zeměmi totiž platí optimální norma 20 stupňů Celsia. „S takovou teplotou se u nás počítá pro obytné místnosti už při přípravě projektů nových budov. Mezi námi a zahraničními zeměmi je však rozdíl v reálném provozu, kdy se v České republice standardně topí na 22 až 24 stupňů, kdežto v zahraničí se 20 stupňů dodržuje, popřípadě je uživatelé snižují až na 18 stupňů Celsia,“ říká k tomu Karel Vlach, generální ředitel společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováváním spotřeby tepla a vody.
Podle odborníků přitom nejde jen o domácnosti, týká se to i kanceláří. A někdy i veřejných budov, jako jsou školy nebo školky a obchody.
Projekt Spirit, který probíhal nejen v Česku, ale i dalších evropských zemích a na němž se podílel právě institut Veronica, na konci loňského roku ukázal, že snížení teploty o jeden stupeň může znamenat finanční úsporu až šest procent. „Čím vyšší teplotu snižujete, tím je úspora větší,“ říká Gaillyová. V praxi to znamená, že vyšší úspory člověk dosáhne, pokud sníží teplotu z 25 na 24 stupňů, než když ubere například z 18 na 17 stupňů.
Snížení teploty o jeden stupeň může omezit i emise oxidu uhličitého v ovzduší, a to také až o šest procent. V tomto případě ale záleží na tom, čím se v domácnostech topí. Největší emise způsobuje uhlí. „U nás máme také velký podíl uhelné elektřiny, takže v Česku je znát i to, když snížíme spotřebu elektřiny,“ tvrdí Gaillyová.
Domácností, které používají pevná paliva, tedy i uhlí, je v Česku přes půl milionu. Právě ty také negativně přispívají ke smogovým situacím. A Češi se tak paradoxně točí v kruhu. Čím větší zima, tím víc topí a tím víc také ve špatných rozptylových podmínkách smog přiživují.
