6. srpna 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

VIDEO: Chtěl jsem sehnat kvér, kolega mě zastavil, vzpomíná na invazi tehdy 18letý Alexandr

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse

PRAHA Krátce před invazí dokončil střední školu. Začal pracovat u dopravního podniku v Praze. V den, kdy Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy, šel tehdy osmnáctiletý Alexandr Jirsa na ranní směnu. Nebylo ani šest hodin. Během cesty do depa na Bohdalci mu přišlo divné, kolik letadel létá nad jeho hlavou. V tu chvíli ještě netušil, co to znamená. Server Lidovky.cz přináší již druhý díl seriálu Bylo jim osmnáct.

Tu neradostnou zprávu zjistil až od svých kolegů. “Obsadili nás Rusové,” vzpomíná na to, jak mu tahle tři slova změnila život. I dnes, padesát let od smutné události, mu během vzpomínání stékají slzy po tváří. “Byla to zrada,” říká zklamaně. „Rodiče nenáviděli Němce a já prostě nemám rád Rusáky.”

S kolegy jednadvacátého srpna okamžitě vyrazil do ulic Prahy. Do práce nepřišel ani několik následujících dní. Pořád byl v ulicích. Když míjel hromady tanků a vojáků, měl vztek a chuť bojovat. 

První setkání s Rusy v nehezkých uniformách, které si pamatuje dodnes, ho čekalo u Edenu. “Namířili na nás těžký kulomet. Na křižovatce jsme všichni spadli na zem. To byla přirozená reakce, ale kdyby to na nás pustili, tak by to asi bylo k ničemu. Všichni jsme byli podělaní až za ušima,” líčí.

PODCAST: Chcete si poslechnout celý záznam rozhovoru? Vyzkoušejte nový formát na serveru Lidovky.cz

Ještě s větší hořkostí vzpomíná na momenty z Václavského náměstí. Odtamtud viděl rozstřílené Národní muzeum. “V průjezdu jsem viděl dvě nebo tři zakrvácený vlajky přehozený přes mrtvý těla. Slyšel jsem střelbu,” líčí. V dalších dnech se mu v práci podařilo zastihnout staršího, zhruba padesátiletého, kolegu. Alexandr se mu tehdy jako odhodlaný mladík svěřil s tím, že by chtěl sehnat kvér. “On mi ale říkal, že je to kravina.” 

Odporu vůči sovětské armádě se nevzdal, psal protestní básně a vzkazy v ulicích. Když mu ruský voják podával štos letáků, “náhodou” je před ním upustil na zem. “Nikdy nezapomenu na ten pohled, všiml jsem si, že měl na jednom víčku vytetováno CCCP, na druhém srp a kladivo”.

Cítil vztek, ale život se mu nezastavil, jak říká. Přesto lituje toho, že nemohl cestovat, nezískal výjezdní doložku. Přišel také o několik kamarádů, kteří emigrovali. Sám se potížím při tvrdém režimu vyhnul. “Po mně se represivní složky neprošly,” vypráví.

JAKÝ JE VZTAH ČECHŮ A RUSŮ? DEBATA S PETROU PROCHÁZKOVOU

Kvůli okupaci Čechům a Slovákům před očima zrudl okolní svět. Pod vlivem událostí takzvaného Pražského jara si přitom svou budoucnost představovali v poněkud jiných barvách. Jednadvacátého srpna roku 1968 se nesmazatelně zapsal do historie našeho území. 

Server Lidovky.cz u příležitosti 50. výročí události pořádá diskusi pro veřejnost o tom, jak se proměnil vztah Čechů a Rusů. 

Diskusi zahájí novinářka LN a humanitární pracovnice Petra Procházková, která proslula nejen zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Je držitelkou medaile prezidenta České republiky Za zásluhy či novinářské Cena Ferdinanda Peroutky. 

Během večera bude též promítán osmidílný videoseriál "Bylo jim osmnáct" autorské dvojice serveru Lidovky.cz Šárky Kabátové a Ondřeje Boja. 

Termín: úterý 14. srpna od 19:00 v Café Jedna v pražském Veletržním paláci

  • 0Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!