Obě těla později odvezl do lesa, polil benzinem a zapálil. Potom je ještě dvakrát přejel autem a schoval pod větve. Uvedl, že rodiče ho často fyzicky trestali a zlobili se na něj proto, že odešel ze školy.
Dvojnásobná vražda se stala 31. srpna 2015 v Jeremiášově ulici. „Myl jsem nádobí po večeři a otec mi vyčítal, co jsem zase udělal špatně - že jsem neudělal věci, které jsem měl udělat přes den. Nadával mi, že jsem k ničemu. Od malička mě trestal za maličkosti. Měl jsem v ruce nůž, vybuchl jsem a ohnal jsem se. Nevím, co mě to napadlo,“ vylíčil u pražského městského soudu klidným hlasem mladík, kterému hrozí výjimečný trest.
Stejně bez emocí popisoval i to, jak se obou těl zbavil. Ve večerce si prý nejprve sedl na basu piv a přemýšlel, poté mrtvé rodiče zabalil do potravinové fólie a přenesl do auta zaparkovaného v suterénu. O několik dní později je odvezl, protože jeho mladší bratr se po rodičích začal shánět a na místo měla brzy dorazit policie.
Dahlgren byl podle psychiatrů při vraždění příčetný. Nic nebrání jeho stíhání |
Na čerpací stanici koupil do kanystru deset litrů benzinu, na Rokycansku sjel z dálnice do lesa a těla zapálil. „Hořela asi hodinu nebo možná i dýl. Potom jsem si omotal kolem ruky pytel na odpadky a snažil jsem se těla odtáhnout, ale už jsem byl vyčerpaný, takže je přejel autem jednou tam a zpátky, aby se ta hmotnost snížila. Některé části těl se oddělily a potom už byla lehčí,“ uvedl.
Vzpomínal také na to, že ho prý otec několikrát týdně pohlavkoval. Když se provalilo, že odešel z vysoké školy a místo toho si přivydělává po brigádách, zbil ho údajně rákoskou.
Dlouholetý známý zavražděných ve čtvrtek soudnímu senátu řekl, že manželé velmi dbali na výchovu svých dětí. Otec byl hrdý, když se starší syn dostal na vysokou školu, vzdal se kvůli tomu úspěšného podniku v Chebu a přestěhoval se s celou rodinou do Prahy. Svědek také uvedl, že nadávání dětem i jejich fackování je u Vietnamců běžné. Upozornil i na to, že vietnamská komunita se k zemřelým a jejich ostatkům chová velice uctivě. Obžalovaný mladík prý byl po zmizení rodičů veselý, smál se a tvářil se, jako by se nic nestalo.
