Lidovky.cz: Již deset let pořádáte charitativní akci pro bezdomovce v Praze. Na sociálních sítích jste upozornila na to, že letos se nenašlo moc dárců oblečení a jídla. Proč?
Minulý rok toho bylo dost, letos se to ale nějak nepovedlo. Proč tomu tak je ale netuším. Může to být způsobeno tím, že nám dává věci nějaký okruh známý a letos už třeba nic neměli.
Lidovky.cz: Kolika lidem bez domova ta akce zhruba pomůže?
Většinou se tam sejde asi tak 80 bezdomovců.
Lidovky.cz: A co nejvíce ti lidé potřebují?
Nejdůležitější jsou zimní věci. Především svetry, bundy, čepice ale i spacáky. O to je největší zájem. Taky je ale důležité i spodní prádlo.
Kde domov můj? zpívají bezdomovci. Spotem upozorňují na své problémy |
Lidovky.cz: Kolik věcí se nakonec sehnalo?
Máme jen pár bund a asi čtyři svetry.
Lidovky.cz: Jak taková charitativní akce pro bezdomovce vypadá? Má nějaký program?
Na začátku je bohoslužba, pak je oběd, pak rozdáváme chlebíčky a poté z pódia vyvoláváme věci. Pokud má někdo o něco zájem, tak se přihlásí. Snažíme se to i koordinovat, aby se dostalo na všechny nebo nejpotřebnější. Když je tam třeba žena, tak jí dáváme přednost. Spíš jsou tam ale muži.
Lidovky.cz: Proč se akce koná právě na Smíchovském nádraží?
Pronajímáme si tam levně jeden velký společenský sál, který využívají České dráhy. Ten prostor je obrovský a i když tam strávíme celý den, zaplatíme jen 2500 korun.
Lidovky.cz: A kdyby se někdo na poslední chvíli rozhodl, že se chce zapojit, a darovat vám nějaké oblečení, kam ho může donést?
Mohou to přinést rovnou do sálu od jedenácti do dvou. Je to budova Smíchovského nádraží - vchod pod nápisem policie. Pokud budou mít, bylo by hezké přinést i nějaké cukroví, kterého máme pro lidi bez domova také málo. Pokud se někdo bude chtít zapojit, může také zavolat na mé číslo 736 453 028.
Lidovky.cz: Osobně máte zkušenost se ztrátou domova. Je tahle zkušenost důvod, proč akce vznikla?
Pokud člověk něco podobného prožije, tak pomáhá těm druhým. Zanechá to stopy na celý život. Na ulici jsem ale nikdy úplně nebyla. Den jsem byla na Armádě spásy a pak jsem přespávala u kamaráda v baráčku, kde nechával lidi bez domova. Později jsem se přesídlila do evangelické fary a poté, co jsem se seznámila se svým současným manželem, jsme si konečně našli podnájem.
Charita pro lidi bez domova, kterou pořádá Eduarda Heczková.
Lidovky.cz: Myslíte, že se Češi začínají v posledních letech chovat k bezdomovcům lépe, nebo se to vůbec nelepší?
Spíš se to nelepší a bezdomovců ještě přibývá. Před deseti lety jsem psala práci o bezdomovectví a to číslo bylo 100 tisíc a od té doby to razantně stouplo.
Lidovky.cz: Když by člověk nechtěl přijít zrovna na vaší charitativní akci. Jak by mohl lidem bez domova o svátcích ještě pomoc?
Samozřejmě záleží na míře obětavosti. Nejideálnější je, aby si našli nějakého bezdomovce a pozvali ho k sobě o Vánoce na večeři. Prostě mu poskytnou jeden den, aby se cítil jako doma.
Lidovky.cz: A vy osobně letos někoho pozvete o Vánoce na večeři?
Loni jsme tu měli ještě tři lidi navíc, ale to byla rodina, která se vyskytla v nouzové situaci. Občas se něco takového zadaří. Už teď ale žijeme v komunitě s dvěma lidmi, kteří nemají kde bydlet.
