Konečně vám to můžu napsat. V sobotu nebo v neděli, prostě až si budete tento sloupek číst, budeme v Karlových Varech. Jen tak na výletě. A když tohle o pár dní dříve píšu, má drahá polovička stále nic netuší. Do akce jsou zapojené dvě rodiny, kamarádi, jen jeden stále nic neví...
Před necelým měsícem jsme odjížděli z Karlových Varů s povzdechem: „To je škoda, že máme na Vary vždycky jen jeden den, a navíc nám ho zkazí počasí.“ Ve skutečnosti tam místo dne trávíme obvykle jen pár hodin a dosud vždy buď pršelo, nebo bylo pod mrakem. Při poslední návštěvě jsme navíc vychytali opravu zřídla, a tak jsme ani neměli nutkání zdržovat se déle. Uraženě jsme spěchali na vlak, když nám došlo, že ve Varech jsou nádraží dvě a SMS info nám nesdělilo, ze kterého nám to jede (díkybohu to jelo přes obě). Samé lepší zážitky.
Ale já ráda dávám druhé šance. A tak mě napadlo -co si takhle udělat hezký víkend ve Varech? Tam letecky (drahý ještě nikdy neletěl), přespat v hotelu a nazpátek autobusem nebo vlakem.
Objevil se první problém: sobotní linka Praha - Karlovy Vary nelétá, zřejmě kvůli výstavbě nového terminálu. Jediná další možnost je letět přes Moskvu, za 40 000 Kč. Takže nic. Vlak zase jede okružní vyhlídkovou trasou přes Ústí nad Labem. Nakonec jsme využili služeb dopravce se žlutými autobusy. Spoj jsem vybírala dle promítaného filmu a lístky jsem (chytře) vzala na přední místa - máme rádi přehled, co se děje na vozovce. Teprve pak mi došlo, že z prvních sedaček asi těžko uvidíme na vybraný film (Báječná léta pod psa). Ty zpáteční jsem -již poučena - koupila doprostřed. Další bojovka: hotel. Jelikož jsem z oboru, suverénně jsem si otevřela jedny stránky, kde jsou všechny hotely na jednom místě, a asi deset si jich rozklikla. Projela jsem, co nabízejí, jak vypadají pokoje a jak vypadá realita (ocenila jsem užitečné recenze klientů). Původně jsem chtěla dát šanci Thermalu. „Když je tak ošklivej zvenku, tak třeba bude luxusní vevnitř,“ myslela jsem si.
Není comfort jako komfort Fakt není. Vyhrál malý, hezký hotýlek přímo na kolonádě. Zarezervovala jsem pokoj, přišlo potvrzení a až poté jsem si všimla, co se skrývá pod názvem „Comfort“. Byl to výhled na dvůr. Takže zrušit rezervaci, udělat novou na „Superior“ (výhled na kolonádu). Taková dětinská chyba, hanba mi, navíc když se tím živím! Lístky, hotel... a teď co tam budeme dělat? Kde budeme jíst? Informační stránky města velice povedené, chválím. Co se týče památek, naprosto dokonalé, najdete tam i jízdní řád lanovky na vyhlídku. Bohužel restaurace a spol. budeme muset zkusit na vlastní pěst, na místě. Jediná ucházející nemá na stránkách ani jídelní lístek, ani otevírací dobu, nic užitečného.
Tohle všechno ale pořád nebylo nic proti naprostému utajení celé akce. Kooperace s ostatními, domlouvání se za zády, záměrné uvedení v omyl, psychické naléhání. Potají balení kartáčku na zuby, deodorantu, foťáku. Hlavně aby si ničeho nevšiml.
Nakonec se povedlo všechno, úplně všechno. Stěhování se uskutečnilo o týden dříve, původní víkendový plán se rozmluvil. Zasloužilo by se poděkovat všem, kteří se mnou tak hezky kolaborovali. Teď už zbývá jen doufat, že dojedeme v pořádku, že v hotelu najdou naši rezervaci, nebude hnusně, najdeme nepředraženou restauraci, lanovka pojede atd. Představa, co všechno se může pokazit, je dost hrozná.
A bude mi to za to vůbec stát? Uvidíme, doufám, že ano.
Co by člověk neudělal pro jeden úsměv a dojetí.
http://petulka.bigbloger.lidovky.cz
