Špatné počasí jim zpozdilo sklizeň. Víno potřebovalo maximum slunečního svitu, aby se v hroznech co nejlépe rozvinula všechna potřebná aromata a zvýšil se obsah cukru. Bílé a růžové víno ale od sklizně po úplné prokvašení obvykle potřebuje nejméně tři týdny, červené dokonce až týdnů šest.
„Takto hektickou přípravu na svatomartinská vína naši vinaři nepamatují,“ poznamenal jeden z garantů Daniel Kříž. Letos by vinaři chtěli překonat nejen loňský rekord 1,1 milionu lahví se značkou Svatomartinské, ale pokusit se o víc – vyrobit ho více než milion litrů.
„Počítat to jde celkem snadno. Svatomartinská vína totiž dostávají jednotné označení, takže lze počet snadno monitorovat,“ doplnil Pavel Večeřa z Vinařského fondu ČR, který právo užívat logo s jezdcem na koni propůjčuje.
Aby vinaři právo získali, musejí projít degustací u odborníků. Výsledky prvního kola jsou zatím neveřejné. Až po druhém bude jasné, které víno uspělo a které ne. Vinaři pak budou muset k 11. listopadu vína nalahvovat a připravit k prodeji. Už nyní jsou po celé republice ohlášeny propagační akce.
Letos poprvé bude možné bílé svatomartinské vyrábět nejen z tradičních odrůd Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané, ale také z Muškátu moravského. Základem pro výrobu růžových a červených vín je nadále Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Značka je registrována od roku 1995, o deset let později ji koupil Vinařský fond ČR. Letos se o ni uchází sto vinařství s 254 vzorky.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno