Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

GEISLEROVÁ: Vítejte v mém podvědomí. Všecko bude dobrý!

Mladí a neklidní

  6:37
Mahátma Gándí pravil: „Klaním se krávám a budu se jim klanět, i kdyby proti mě byl celý svět. Na snech a snění mám nejradši, že po probuzení se v nich dá ještě chvíli plavat i v realitě. Jsou to takové trhliny, které nás otevírají a nutí nás změnit postoj ke skutečnosti a ve skutečnosti. Můžou nám někdy pomoct najít směr. Nebo sílu.

Ester Geislerová (šaty od Lazy Eye) foto: Bet Orten

Dnes se mi zdál zase krásnej sen. Byli jsme v něm všechny, moje sestry, naše děti, naše máma. A táta, který už nežije.

Podle krajiny se to odehrávalo v Anglii, v nějakém sanatoriu, nebo na klinice. Bylo to takové poválečné období. Možná dokonce čerstvě, protože v dálce byl ještě vidět šedý dým. Ale byl mír. Venku bylo hezky.

GEISLEROVÁ: Tohle období a jak jsem si ušila porozchodové tričko...

Z pokoje s obrovskými okny, který jsem sdílela se spolubydlící, vedl krátký tunel na vrchol velmi vysoké šedé hory. Vešla jsem do něj. Měla jsem trochu závrať. Seděl tam náš táta Petr, byl mladší, kolem pětačtyřiceti. Seděl tam s ním i nějaký pán, který vypadal jako starý Bilbo Pytlík. Vál vánek. Táta vypadal zdravě, měl lehce načervenalé tváře, rozčepýřené vlasy, jako kdyby tu horu právě vyšlápl, tak jako to dřív lidi běžně dělali, jakoby nic, jen ve svetru, bez vybavení. Povídali jsme si, něco mi chtěl ještě říct, ale nestihl to, tak prý že mi pak zavolá. Najednou jsem měla v ruce vysílačku a už byla jsem zpět v pokoji, kde byla i ta spolubydlící. Měla krásné zavazovací šaty s geometrickými vzory, prohlížela si je proti slunci, líbily se mi. 

V duchu mě napadlo, že jí je šlohnu, až bude spát, ale zavázala si je na sobě, měla dokonce i hezké dobové boty. Z vysílačky se ozval táta a něco mi říkal, ale vypadával signál, nebylo mu rozumět. Řekla jsem mu, že ho neslyším, aby počkal na příjmu, že vyjdu ven, tak jak to děláváme na chalupě, kde to blbne. Vyběhla jsem na chodbu, zastavila mě postýlkou na kolečkách zdravotní sestra a řekla mi, že tam nemůžu takhle běhat. V tu chvíli jsem byla menší, ale zase ne menší než ty děti, co se tam najednou zjevily a koukaly na nás, co se jako bude dít. Vysvětluju jí, že musím jít volat ven. Běžím sanatoriem. Ty chodby jsou dlouhé a velkoryse pojaté, klasicistní architektura, o tý se mi zdá často. V přízemí, v prostoru pro personál, jsem potkala skupinku neurčitých lidí, táta ve vysílačce pořád něco praskavě a přerušovaně říká. Má mladší hlas. Je naléhavější, mám stres, že ho propásnu.

V kuchyni jsem narazila na Aňu a Lelu, něco mi začaly se smíchem vyprávět, asi to je vtipný, ale já jim povídám, že teď nemůžu, že mám na telefonu tátu! Musím jít rychle ven! Otočím se a jsem v nějaký stáji, objevila se tam v dálce máma, ale hlavně je přede mnou, opravdu obrovská světlá kráva s velkýma hnědýma očima, divoce do mě narazila celým svým mohutným krkem a objala mě. Rozbrečela jsem se, strašně. Ta kráva se mi snaží ze strany dívat do očí, funí, její obří krk mě pevně, ale něžně svírá, jako když King- Kong chytne Jane do pracky, akorát, že mě ta kráva drží krkem. Jak je to možný, že má krk tak silný stisk?

Všichni, sestry, máma, personál se na mě shovívavě dívají, já bulim a připadám si trochu jako v Přeletu nad kukaččím hnízdem. Brečím, protože mě nepustili ven a já nedosáhnu na vysílačku. Věděla jsem, že se signál přerušil.

Ester Geislerová

Bylo to smutný, ale to objetí bylo láskyplný a hřejivý. Chvíli mě držela, já se uklidnila a šli jsme pomalu pak všichni společně směrem ven. Všichni vyjeli z domu v historických autech, bez střech, ale rozjeli se jiným směrem než my. V dálce panovalo veselí, jako kdyby byl masopust. Viděla jsem, že skoro všichni z rodiny měli svoje auto a že můj syn sedí s bratranci a s našim bratrem Felixem v jednom z nich a někam jedou. Bylo veselo a zároveň klid. A já jsem se vzbudila. Vedle mě spala moje fenka Liška. Má oči jako kravička, se světlýma řasama.

Kráva symbolizuje Matku Zemi. V její prosté, skromné, přirozené dobrotě, s...

Kráva je silný krásný symbol mateřské a svaté lásky, která uklidňuje a jako by říkala “nepanikař, to neva, já tu jsem s tebou”.

Kráva symbolizuje Matku Zemi. V její prosté, skromné, přirozené dobrotě, s jakou plní svou roli, je cosi posvátného. Představuje hojnost, čistotu a svatost a je považována za čisté zvíře, proto je blahoslavená. Pro hinduisty je kráva dokonce zvířetem posvátným. Stejně jako Matka Země, je i kráva symbolem principu nezištné pomoci. Přesto, že se signál občas ztratí. Tak vítejte v mém podvědomí. Všecko bude dobrý!

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...