Los, který volební zákon v případě shody hlasů předepisuje, je nenápadný. V okamžiku, kdy se sečte 100 procent odevzdaných hlasů a v kolonce u obou kandidátů se ve stejném senátním obvodu objeví identický počet hlasů, se v ústředí Českého statistického úřadu (ČSÚ) spustí algoritmus generující náhodné číslo.
Nejde o žádný specializovaný software, ale funkci, kterou umí i obyčejný programovací jazyk, v němž jsou psané běžné webové stránky. V praxi to vypadá tak, že volební server ČSÚ vygeneruje číslo od 1 do 9 999 999 999. „Obsluha nemůže naprosto žádným způsobem ovlivnit hodnotu losu,“ upozorňuje mluvčí ČSÚ Petra Báčová.
Kandidát, u něhož se objeví vyšší číslo, pak získá mandát.
Zatím jen teorie
Jde ale jen o teorii – v praxi taková situace totiž ještě v senátních volbách nenastala. „Na centrální úrovni losování nikdy neproběhlo,“ potvrzuje Báčová. Nejen v případě Senátu. Umělá inteligence nikdy nerozhodovala ani o křesle ve sněmovně nebo krajském zastupitelstvu. A stejně tak mlčela i ve volbách do Evropského parlamentu.
Zatímco identický počet hlasů soupeřící kandidáti na senátora nikdy nezískali, hodně těsný výsledek není nijak výjimečný. Petr Pithart (KDU-ČSL) zvítězil v roce 2006 ve druhém kole senátních voleb na Chrudimsku nad Janou Fischerovou (ODS) o pouhých 24 hlasů. Jen velmi těsně vyhrál o čtyři roky později na Praze 6 senátorský post Petr Bratský (ODS). Exministra životního prostředí Bedřicha Moldana (TOP09 a STAN) porazil o sedmdesát hlasů.
Zatímco na centrální úrovni počítač vítěze nikdy nevybíral, na úrovni obcí již ano. A nebývá to žádná výjimka. Při posledních řádných obecních volbách, které proběhly v roce 2014, ovlivnila umělá inteligence složení místních zastupitelstev celkem 1500krát. A od té doby v různých doplňovacích volbách ještě pětapadesátkrát. Je to dáno volební matematikou. V obcích se rozděluje vždy liché číslo mandátů a záleží nejen na hlasech, ale i na počtu kandidátů a velikosti obce. Zvlášť tam, kde jsou jen desítky voličů, není nic překvapivého, když se sejde stejný počet hlasů hned pro dva kandidáty.
Poslední slovo má soud
Ani pak ale počítač nemusí mít poslední slovo. Například ve Voděradech na Blanensku proti sobě stála v roce 2014 dvě uskupení – Nezávislé sdružení kandidátů a formace Voděrady všem. Rozdělovalo se sedm mandátů a obě kandidátní listiny získaly přesně 942 hlasy. Počítač náhodně vygenerovaným číslem „přiklepl“ vítězství – a tím i čtvrtý mandát – Nezávislému sdružení.
Protistrana se ale odvolala a Krajský soud v Brně nechal lístky pro jistotu přepočítat. A zjistil, že komise vyřadila lístek s podivnou vlnovkou místo správného křížku, který však měl být započítán. Sdružení Voděrady všem tak správně mělo mít 943 hlasy. Bylo to ovšem Pyrrhovo vítězství. Zastupitelstvo se záhy rozpadlo a Voděradští si volby do roka zopakovali. Tentokrát už bez zapojení počítače.
