Diskuse k článku
Vize budoucnosti: Norsko jako obří baterie Evropy
Němci a Norové se dohodli na budování podmořských kabelů. Skandinávci odeberou elektřinu ve chvílích, kdy jí bude kvůli větrníkům příliš.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
![]() |
JedličkaNěco o monopolu a atomuProblém se dá nasvítit ještě z jiné strany. Veškerá živá hmota bojuje o území a zdroje energie.Monopol nad energiemi je tedy monopolem biologicky mocenským. To vysvětluje až hysterický tón, který doprovází diskuze odborné, rádoby-odborné a pseudo-diskuse řízené PR odděleními monopolních energetických gigantů. Neexistuje „lepší“ monopol než monopol na jadernou energetiku (viz např. současný mediomruk kolem Iránu).Když někdo dosáhne monopolního postavení v energiích je možné ho ze sedla vysadit jedině válkou. Rodina, která první pochopila úžasnou možnost monopolu na jadernými technologiemi ovládla americkou politiku do roku 1979. Teprve smrt hlavy rodiny způsobila ústup od jaderné energetiky ve Spojených státech a jejich vliv se jim už asi nepodaří obnovit v plné síle nikdy. Jaderná technologie která se pod tlakem vojáků prosadila (není to totiž jediná možná technologie štěpné reakce!) měla zajistit dostatek plutonia pro roznětky atomových a vodíkových bomb. Dnes je situace tak tragická, že Spojené státy jsou majitelem tun plutonia, které zatím nikdo neumí bezpečně skladovat (a lacino :-). Pokus vyslat 35 kg plutonia na Jupiter ukázal cenu kterou současná civilizace nemůže akceptovat (poslat raketu ke Slunci zatím naše civilizace neumí.)Kdyby tehdy došlo k výbuchu rakety v atmosféře (jak jsme to již opakovaně viděli, jednou dokonce v amerických školách povinně v přímém přenosu), tak by dnes již planeta byla zcela prosta vyšších forem života. (Toxicitu plutonia se nepodařilo nikdy zjistit, všechna pokusná zvířata uhynula dříve než bylo možno toxicitu stanovit. Odhaduje se, že k zabití všech lidí na planetě je třeba dostat do pitné vody 4 gramy plutonia :-() Tolik jen k „bezpečné nejlacinější“ energii.Hysterii zejména u velkých ryb způsobuje něco co bych označil „diverzifikace výroby elektrické energie“. Italský Fiat už desítky let vyrábí mrňavý motor na zemní plyn, který je zatížen alternátorem a celou topnou sezonu nejen vytápí rodinný domek, ale může nabízet vyrobenou elektřinu sousedům (strašná představa!) Když se začalo uvažovat v 90.tých letech o přestavbě pražských topenišť na plyn, zcela byl upozaděn návrh, že když každý blok obytných domů postaví na půdě jednu plynovou elektrárnu a není třeba žádný Temelín (hrůzostrašná představa!)Principielně je pro demokracii nejškodlivější představa, že se má energie vyrábět v gigantech a potom někam přemisťovat, (energie se musí co nejvíce vyrábět lokálně a na místě spotřebovat což také vede k zodpovědnému uvažování). Jenže to zcela porušuje mocenský význam energetiky. |
![]() |
JedličkaPamětníci pamatují v poloviněPamětníci pamatují v polovině sedmdesátých let zhasnutá města a celý venkov. Protože v Rakousku se neprosadila atomová lobby a Rakousko řešilo problém jak s elektřinou v zimě, kdy zamrznou ledovce v Alpách a elektřina ze Švýcar a Němec se jim zdála drahá, bylo co řešit.Jaslovské Bohunice a Dukovany snadno obslouží Vídeň, ale co s železárnami v Linci? Řešením se našlo, postavit si atomovku u Lince v Temelíně. Jenže komunisti se prudce překabátili na kapitalisty a do atomovky začaly strkat frňáky silné americké rodiny a to byl hned v Ešterichu velkej frmól. Ale trochu se jednalo, trochu se měnily akcie linecké zbrojovky a je zase mezi velkými kluky dobře, můžou se stavět nový bloky v Temelíně a elektřinu do Lince posílat pod výrobní cenou. Jenomže teď do toho zase vrazili nazelenalí Němci svoji větrníkovou elektriku ještě levnější než našimi malospotřebiteli dotované vývozy rakouské zbrojovce. A hned je vítr na střeše! Nepustíme levnější elektriku přes naše dráty, to by celý Temelín byl nesmysl! Atd., atd. Jenže tohle napsat a hned Vám ty vaše noviny pošlou na Osu zla. |
![]() |
Martin Hájek1Baterie se Norům vyplatíStavba propojení se jednoznačně všem výrobcům elektřiny v Norsku vyplatila, protože zvedla ceny elektřiny. Donedávna byla elektřina v Norsku skutečně velmi levná a běžně se s ní topilo. To ovšem změnil kabel do Nizozemí, protože najednou tu byl prostor pro arbitráž a ceny elektřiny v obou zemích se přiblížily - v Nizozemí trochu klesly, v Norsku výrazně vzrostly. Teď samozřejmě Norské domácnosti zjišťují, že topení elektřinou (navíc mnohdy v mizerně izolovaných domech) je k nezaplacení. Jinak návratnost "baterky" vzniká tak, že se v případě přebytku nakupuje elektřina blízko nuly nebo i dokonce za zápornou cenu a čerpá se "nahoru" a naopak v případě nedostatku se zase pustí turbínami dolů a prodává se jako regulační výkon za velmi drahé peníze. To je pro Norsko obrovský business, který jim Němci doslova darovali. Samozřejmě v obou případech je potřeba zaplatit za použití nové dopravní cesty (kabelu), z toho zase žije její vlastník. Ovšem 1400 MW kapacity je z hlediska řešení Německého problému opravdu jen příslovečným plivnutím na rozpálenou plotnu. Výkon německých větrníků se už počítá v desítkách tisích MW a dál rychle roste, takže Norský kabel nemůže být sám o sobě zásadním řešením a z hlediska stavu v ČR bude mít jen víceméně zanedbatelný dopad - navíc až někdy v roce 2018... Martin Hájek |
![]() |
L42a92d18i27s94l25a40v 51N80o32v25á64k 2537873534613Otázkou je, kolik vodních elektráren v Norsku je přečerpávacíchPřidaná hodnota může jednoduše vznikat tím, že v době nabídky fofrníkové elektřiny "jen za cenu přepravy" (je tomu skutečně tak?) Norové ušetří zásoby vody v přehradách a využijí je v době aktuálního denního nedostatku a vysoké ceny "špičkové" energie. Jak už jste napsal, rozsah takové výměny "levné za drahou" je velmi omezený přenosovou kapacitou kabelu. |
![]() |
Martin Hájek1ReakceJe určitě také možné, že při nadbytku elektřiny Norové jen přestanou elektřinu vyrábět a budou akumulovat vodu (ve srovnání s čerpáním je samozřejmě efekt poloviční). Cena elektřiny může být krátkodobě dokonce snadno záporná, protože systémové elektrárny je velmi nákladné odstavit z provozu a navíc je nejde rychle dostat zpátky na plný výkon. Po odstavení vzniká výrazný náklad nového najetí a ztráta z nevýroby po dobu najíždění. Vyplatí se jim tedy krátkodobě i platit za to, že jejich elektřinu někdo odebere. Střednědobě jsou jistě možnosti čerpání v Norsku omezené, i když je potřeba vidět, že Norsko už dnes funguje jako baterka pro Švédsko, Dánsko a Nizozemí. V delším horizontu, pokud bude poptávka, tak není problém řadu Norských elektráren na přečerpávací předělat, nejsou to nijak závratné investice. Výstavba kabelu také nebude zítra, takže je možné obě investice koordinovat. Kabel tak může být stoprocentně využit hned po zprovoznění a začne se pro velký úspěch hned stavět další. Pokud ale Německo nezchladí temto výstavby větrníků, tak Norsko nemá šanci problém Německa vyřešit, protože rychlík jde těžko předhonit na koloběžce. Navíc v další fázi už může být omezení v přenosové síti uvnitř Norska a nikoli jen v propojení přes Balt. Martin Hájek |
![]() |
L23a20d88i88s90l29a43v 40N75o82v95á37k 2287623744923Futuristické vize nebo hlouposti vymýšlené z nouze?Německo se zbavuje levné a spolehlivé výroby elektřiny v JE, staví drahé tepelné elektrárny na uhlí, superdrahé fofrníky na pobřeží, a ještě bude levně "vyvážet" elektřinu do Norska, které má vlastní levné elektřiny dostatek až nadbytek?Posoudit to budeme moci až na základě ekonomické analýzy, jestli něco takového vůbec má smysl stavět. Jestli by třeba nebylo jednodušší a levnější, kdyby se Německo nadbytečné výroby fofrníkové energie zbavilo tím nejlevnějším a investičně nenáročným způsobem. :-) |
![]() |
Josef NovakMuzete dat odkaz na levne JEMuzete dat odkaz na levne JE ?? :-DDDDD |
![]() |
L76a50d78i75s95l57a38v 38N66o62v40á82k 2737693524133Ano, mohu. To jsou ty, co už fungují a mohou (mohly) vyrábětlevně a bezpečně...Předčasné zastavení jejich provozu je motivováno pouze politicky a ze stejného důvodu (politická rizika) se případná výstavba nových JE velmi prodražuje. |
![]() |
Josef NovakZa takovou situaci nemuzeZa takovou situaci nemuze energetika, ale politika !! |
![]() |
Tomzlaický dotazTo je stále energeticky a ekonomicky výhodnější přečerpávat vodu do hor daleko od elektráren, než vyrábět v místě přebytku elektrické energie vodík, který je přepravovatelný a skladovatelný v místě spotřeby?S uvedeným časovým horizontem posilování distribuční sítě mne napadá, že německý/český a další přebytky stlačí cenu tak nízko, že elektřina nahradí ve střední Evropě jiné formy energie (tak jako v Norsku) a žádný přebytek do Norska nebude třeba posílat? |
![]() |
JvsZkuste být konkrétnější,jaké plány na výstavbu PVE máte na mysli ? Jako zatím poslední záměr na stavbu velké přečerpávačky pamatuji Křivoklát, a toho se lekli už socialističtí plánovači. Nedovedu si představit, že dneska by mohl projít takový zásah do krajiny, jako byla stavba EDS (nebo jaký by byl třeba na tom Křivoklátu).A jen tak mimochodem, na podzim se v novinách psalo o záměru přebudovat dva stroje na Orlíku na reverzní. Ale to, zdá se, byla soukromá mediální kampaň "vodníků", když se snažili prolomit rozpaky centra. A přitom tak levně by se ta Vaše "baterka" (spíš tedy akumulátor) s výkonem 200 MW nikde jinde postavit nedala. |
![]() |
baterkyjeden z mnoha odkazu zde: http://zpravy.idnes.cz/stat-chysta-v-horach-nove-vodni-elektrarny-bojuje-se-o-sumny-dul-p8q-/domaci.aspx?c=A110729_103603_domaci_taj |
![]() |
JvsDěkuji za link,ale nejspíš si pod "plánem" představujeme každý něco trochu jiného. Počin MPO bych spíš připodobnil k výkřiku do tunelu. Myslíte, že by se vůbec kdy postavila nějaká JE, kdyby o ně stát "usiloval" obdobným způsobem ? |
![]() |
Martin Hájek1PoznámkaKřivoklát měla být klasická vodní elektrárna, nikoli přečerpávací. Aby měla přečerpací vodní elektrárna smysl, musí mít relativně velký spád - ten totiž určuje "kapacitu" baterky i účinnost jejího nasazení. Samozřejmě přestavba Orlíku na přečerpávací elektrárnu dává smysl - nulový zásah do krajiny, nízké investiční náklady. Nevím, o jakých "rozpacích centra" mluvíte. |
![]() |
JvsMyslím, že se mýlíteV 70. letech byl opravdu variantně rozpracován záměr PVE Křivoklát. Její dolní nádrž mělo tvořit přehradní jezero na Berounce vzduté hrází u Roztok a horní nádrž měla být na vrchu Červený kámen, tedy uprostřed křivokládských lesů, západně od Karlovy vsi. |
![]() |
Martin Hájek1OKTo nevylučuju, ale to, o čem píšete, byl samostatný projekt, který s vlastím vodním dílem Křivoklát jako takovým souvisel spíš volně. Stejným způsobem byly "rozpracovány" desítky dalších lokalit, protože se počítalo s tím, že v ČR bude několik dalších jaderných elektráren a bude potřeba daleko více regulačního výkonu a rychlé zálohy. |
![]() |
Josef NovakJoojo, vsichni by chteliJoojo, vsichni by chteli vyrabet elektrinu a prodavat, ale o prenosovou soustavu se starat nikdo nechce... problem Nemecka je ten, ze PS neni dimenzovana mezi severnim Nemeckem a Bavorskem ,kde je nejvyssi odber a proto se pousti pres Cesko, kde sit je dimenzovana jeste z dob RVHP.......Ale jen do casu, plynovod z Ruska je tesne pred dokoncenim a potom budou paroplynove elektrarny rust jako houby po desti a budou regulatorem oproti nestabilnim zdrojum. |