PRAHA Pouze jeden den po boji o Lisabonskou smlouvu se v parlamentu strhla další bitva. Tentokrát byl ve hře Národní protikrizový plán, kterým chce vláda řešit dopady světové ekonomické krize na Česko. Premiér Mirek Topolánek včera před poslance předstoupil s plánem, který má stimulovat nabídkovou část ekonomiky - tedy zejména podniky a živnostníky. Hlavním cílem je zastavit rostoucí nezaměstnanost a podpořit příliv kapitálu zejména malým a středním firmám. Poslanci se však včera k hlasování nedostali. Jednání bude pokračovat dnes.
„V našich silách není krizi zastavit, ale chceme omezit její dopady a ztrátu pracovních míst,“ prohlásil Topolánek.
Napomoci k tomu má zejména sleva na sociálním pojištění, zrychlení odpisů nebo osvobození malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu. „Předpokládáme, že sleva na sociálním pojištění by mohla zachránit padesát až sedmdesát tisíc pracovních míst,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Ministr životního prostředí Martin Bursík řekl, že investicemi do energetických úspor a vytápění obnovitelnými zdroji, které jsou také součástí Národního protikrizového plánu, se má vytvořit až dvanáct tisíc pracovních míst.
Plán dále počítá například se snížením daně z přidané hodnoty na nákup automobilů, zvýšením podpory exportním agenturám a také investicím do vědy a výzkumu. Celkem hodlá vláda na boj s ekonomickou krizí vynaložit 74 miliard korun. Tyto výdaje na druhou stranu vytvoří ekonomický stimul za téměř 180 miliard korun. „Například jedna miliarda vložená do České exportní banky generuje úvěry až za 35 miliard korun,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Národní protikrizový plán, který vláda vypracovala ve spolupráci s deseti ekonomickými experty sdruženými pro tento účel v Národní ekonomické radě vlády (NERV), je podle Topolánka již druhou fází vládní strategie. První fáze se již uskutečnila od loňského října do letošního ledna a obsahovala například snížení daní podnikům nebo podporu zemědělcům. Třetí fáze, která by měla být uplatněna do října, by měla obsahovat zejména strukturální reformy.
Odložené zákony ohrožují záchranný plán Topolánek zdůrazňoval, že Národní protikrizový plán byl vytvořen převážně nezávislými ekonomy a neměl by se tudíž stát předmětem politického boje. Kritiky od opoziční poslanců z řad komunistů a sociálních demokratů se tím však nezbavil.
Osud balíčku ohrožují také návrhy daňových novel o snížení spotřební daně z paliv a o snížení dolní sazby DPH. Ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že v případě schválení těchto novel by stát neměl peníze na záchranný plán. „Pak bych zabalil kufřík a jel na Mezinárodní měnový fond žádat o pomoc.“ řekl Kalousek.
