PRAHA Odškodné za případné nežádoucí účinky očkování proti prasečí chřipce zaplatí stát.
To je jeden z důvodů, proč ministryně zdravotnictví Dana Jurásková včera po jednání vlády označila právě podepsanou smlouvu s dodavatelem vakcíny, firmou GlaxoSmithKline, za nevýhodnou.
„Nešlo do smlouvy prosadit garance a případné sankce. To znamená třeba náhrady za případné škody na zdraví a úmrtí,“ řekla včera Jurásková. Rozladění ministryně je pochopitelné. Vakcínu proti prasečí chřipce dělají jen čtyři firmy na světě, se třemi z nich ministerstvo o případných dodávkách jednalo. Favoritem byla na počátku firma Baxter, která má jako jediná výrobní závod v Česku, konkrétně v Bohumilech nedaleko Kolína.
Jenže Baxter nechtěl ručit za nežádoucí účinky vakcíny. Ministerstvo proto jednání s ním ukončilo. Na počátku srpna Jurásková oznámila: „Koupíme vakcínu od výrobce, který se ve smlouvě zaváže mimo jiné k tomu, že ponese odpovědnost za vakcínu i za její případné vedlejší účinky. To ale Baxter nezaručil.“ Baxter uvolnil pozici favorita firmám GlaxoSmithKline a Novartis. Obě totiž svorně tvrdily, že za nežádoucí účinky vakcíny budou ručit. Pak ale názor změnily.
Běžné přitom je, že za nežádoucí účinky léku ručí výrobce, případně úřad, který lék zaregistroval. Vakcíny proti prasečí chřipce zatím u Evropské lékové agentury – vzhledem ke krátké době jejich testování – registrované nejsou. S registrací očkovací látky se podle ministryně Juráskové počítá až koncem letošního roku. Obavy z vedlejších účinků vakcíny nejsou jen akademické. Potvrzuje to hlavní hygienik Michael Vít. „V roce 1976, kdy ve Spojených státech byla epidemie prasečí chřipky, se naočkovalo čtyřicet milionů lidí. U tří set z nich se objevily významné neurologické potíže, a jestli se nemýlím, asi třicet lidí zemřelo,“ popsal Vít. Konkrétně na ochrnutí dýchacího svalu.
Ze stejných komplikací mají výrobci vakcíny proti prasečí chřipce podle Víta obavy také tentokrát. „Riziko komplikací je nižší než před třiceti lety, výrobní technologie jsou kvalitnější,“ uklidňuje hlavní hygienik Vít.
Dalším sporným bodem bylo, kdy bude vakcína dodána. Také v tomto bodě vláda prohrála.
Firma GlaxoSmithKline nakonec zvítězila nad Novartisem proto, že slíbila látku dodat dřív. Glaxo slibovalo látku už v říjnu, Novartis až v prosinci nebo lednu. Když ale firma dodá vakcínu později, nic jí nehrozí. „Termín dodání firma ve smlouvě negarantuje,“ přiznal Vít. Jen milion vakcín Zmíněné potíže vedly vládu k tomu, že podstatně zredukovala plánovaný nákup. Místo očkovací látky za miliardu korun pro čtvrtinu obyvatel nakoupí jen milion vakcín za dvě stě milionů korun. Podle Víta budou určeny především pro zdravotníky a část vážně chronicky nemocných pacientů.
Vláda ustoupila tvrdému nátlaku firem. Ministryně Jurásková vysvětlila podpis smlouvy tím, že vláda dostala nůž na krk – buď přistoupí na nabídku, nebo si pro ni firma přestane rezervovat výrobní kapacitu. Místopředseda České farmakoekonomické společnosti Tomáš Doležal má podepsání smlouvy za překotné. „Nevím, proč by stát měl nakupovat za stovky milionů korun vakcíny, které nejsou ověřené. Nevíme ani, zda je potřebujeme. Prasečí chřipka nemá větší smrtelnost než běžná a taková hysterie kolem ní nepanuje.“
***
Události kolem vakcíny
* Původně vláda chtěla koupit vakcínu proti prasečí chřipce pro čtvrtinu obyvatel za zhruba miliardu korun.
* Včera uzavřela smlouvu na dodávku milionu vakcín za dvě stě milionů korun s firmou GlaxoSmithKline.
* Firma nebude ručit za vedlejší účinky vakcíny, případné zdravotní komplikace, nebo úmrtí. Riziko ponese stát.
* V roce 1976 měla po vakcíně proti prasečí chřipce v USA zdravotní problémy řada lidí, třicet z nich zemřelo na ochrnutí dýchacího svalu. Hlavní hygienik ČR Vít ale uklidňuje, že dnes jsou výrobní technologie dokonalejší.
* Firma ze smlouvy neručí ani za to, že očkovací látku dodá včas.
* Hlavní hygienik Vít považuje nákup za nezbytný, očkováním je podle něj v případě pandemie potřeba chránit zdravotníky a některé těžce, chronicky nemocné pacienty.
