Šaška, který stál v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace od léta 2014, Metnar postavil mimo službu v souvislosti s vyšetřováním hospodaření této tajné služby. Hamáček ve středu sdělil, že Šašek požádal o odvolání.
Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra. S vedením rozvědky se Hamáček setkal počátkem srpna, uvedl tehdy, že na základě získaných informací rozhodne o dalším postupu. Blíže schůzku komentovat odmítl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům po jednání vlády při dotazu na hodnocení Šimandla řekl, že ho navrhl Hamáček. „Členové vlády měli možnost s panem Šimandlem diskutovat o jeho roli,“ uvedl. Nový šéf ÚZSI by se měl zúčastnit už jako plnohodnotný ředitel příštího jednání Bezpečnostní rady státu, které se uskuteční 18. září, dodal Babiš.
Sněmovní komise pro kontrolu činnosti ÚZSI se sejde v říjnu, dorazit by měli Šimandl i Hamáček, řekl novinářům předseda komise Pavel Blažek (ODS). „Je plně odpovědností vlády, koho do čela tohoto úřadu jmenovala, čeká ho nelehká situace, protože v rozvědce určitě existují problémy, které bude muset řešit,“ uvedl Blažek. Šimandla zatím nezná, v říjnu od něj i Hamáčka očekává představení koncepce rozvědky.
Metnar dříve řekl, že „z prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti“. Někteří příslušníci rozvědky jsou podle něho v podezření, že se dopustili „jednání, která mají znaky trestných činů“. Vznikla údajně škoda velkého rozsahu. Znaky protiprávního jednání mělo podle Metnara schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu. Panují také podle něj pochybnosti, zda byl zaplacený majetek vůbec nakupován.
Civilní rozvědka podle informací deníku Právo koupila osm až devět zařízení Agáta pro odposlouchávání a lokalizaci mobilních telefonů a zaplatila za ně zhruba 90 milionů korun. Přesný osud této techniky není podle listu k dohledání; objevily se například nepotvrzené informace, že dvě třetiny z nich skončily jako dar Egyptu.
ÚZSI podle dřívějšího vyjádření Blažka také prověřuje, zda její agenti stáli za útoky na premiéra Babiše přes twitterový účet Julius Šuman. Účet zveřejnil několik dokumentů či nahrávek souvisejících s Babišovými kauzami. Na jedné z nahrávek například Babiš údajně domlouval s redaktorem deníku Mladá fronta Dnes zveřejnění článků, které by poškodily ČSSD a ODS. Babiš záznamy označil za zmanipulované a podal kvůli nim trestní oznámení.
Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI to jsou civilní kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství.
Kdo je Marek Šimandl?- Úřad pro zahraniční styky a informace je zpravodajská služba, která zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů ČR. Ředitele ÚZSI se souhlasem vlády jmenuje a odvolává ministr vnitra, rozpočet civilní rozvědky je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Rozvědka dlouho neměla vlastní kontrolní parlamentní orgán, na rozdíl od ostatních tajných služeb. Příslušnou stálou komisi založila Sněmovna až letos v lednu na základě novely zákona o zpravodajských službách.
- Od vzniku samostatné ČR působilo v čele civilní rozvědky sedm ředitelů, mezi nimi například pozdější ministr vnitra a současný senátor František Bublan (2001-2004) nebo Karel Randák (2004-2006), který se po odchodu z čela služby angažuje v Nadačním fondu pro boj proti korupci. Nejdéle, od června 2007 do června 2014, působil v čele ÚZSI Ivo Schwarz, kterého vystřídal Jiří Šašek. Toho letos v květnu vláda zprostila funkce, důvodem byla snaha vyšetřit hospodaření tajné služby.
- Šimandl dosud působil jako náměstek v Národním úřadě pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který se loni vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Absolvent soukromé vysoké školy CEVRO Institut je považován za experta na informační technologie, několik let pracoval jako bezpečnostní expert v Bezpečnostní informační službě (BIS), později přešel do NBÚ, kde se stal bezpečnostním ředitelem a později od roku 2012 náměstkem pro řízení technické sekce.
- Podle médií je Marek Šimandl považován za zásadového úředníka, během své práce v Národním bezpečnostním úřadě se podílel na rozhodování o udílení prověrek. Lidové noviny nedávno napsaly, že mu vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mlynář v minulosti nabízel funkci bezpečnostního ředitele Pražského hradu, Šimandl to ale odmítl.
- O ÚZSI se v posledních letech psalo například v souvislosti s únosem Čechů v Libanonu v červenci 2015. Podle tisku přispěla k jejich zadržení špatná komunikace mezi ÚZSI a Vojenským zpravodajstvím (jeden ze zadržených byl jeho příslušníkem). O rozvědce se loni spekulovalo jako o zdroji odposlechů Andreje Babiše, zveřejněných na internetu. Babiš tehdy prohlásil, že je sledován a odposloucháván agenturou, která má blízko k ÚZSI spadajícímu tehdy pod ministra Milana Chovance (ČSSD), s nímž měl najaté vztahy. "Nemám na to samozřejmě důkazy, ale ty informace jsou," řekl. Šašek takové spekulace odmítl.
- Květnové postavení Šaška mimo službu souviselo s vyšetřováním nejasností v hospodaření rozvědky, podle bývalého ministra vnitra Lubomíra Metnara šlo o nákup majetku za nepřiměřenou cenu a stamilionové investice do krycích firem. V tisku se objevily informace o tom, že nejasnosti panují kolem pořízení a dalšího osudu odposlouchávacích zařízení Agáta. Letos v srpnu Metnarův nástupce Jan Hamáček (ČSSD) dostal zprávu o hospodaření ÚZSI, kvůli které se sešel i s vedením rozvědky.
- Předchůdcem ÚZSI byl Úřad pro zahraniční styky a informace federálního ministerstva vnitra, na něj po rozpadu federace navázal Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstva vnitra ČR. V roce 1994 se jeho nástupcem stal již samostatný Úřad pro zahraniční styky a informace.
- Vedle ÚZSI, tedy civilní rozvědky, funguje ještě civilní kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba. Jejího ředitele také jmenuje vláda, činnost BIS dozoruje zvláštní poslanecká komise. Úkolem kontrarozvědky je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi i o činnosti cizích zpravodajských služeb. BIS vznikla v roce 1994, navázala na činnost federálního Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a Federální bezpečnostní informační služby.
|
