„Zasažené kmeny se například naloží na vlak, který někde půl dne stojí, protože trať je zacpaná. A když je brouk zrovna ve stadiu dokončeného vývoje, vylétává ven a napadá okolní lesy kolem nádraží. Tím pádem máme kůrovce i tam, kde jsme ho dřív neměli,“ řekl LN biolog Petr Zahradník z útvaru lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Podobné to je i s přepravou kmenů po silnici. Když si řidič dá pauzu na oběd, má lýkožrout dost času přemístit se na okolní stromy.
V situaci, kdy experti považují smrkové porosty na severní Moravě za nenávratně poškozené a obávají se rozšíření kůrovce do lesů v celé zemi.
Dříve se kůrovcové dřevo očistilo ve skladech v okolí těžby, v posledních letech však obchodníci se dřevem skupují stromy až z druhého konce republiky – nejen kvůli naplněným skladovým kapacitám v okolí, ale také kvůli cenám. A tak se nakažené kmeny dostanou z Moravy až do západních Čech. S trochou nadsázky funguje dálková doprava pro kůrovce jako bezplatná taxislužba.
„Potíž je v tom, že v 80. letech minulého století, když byla kalamita kůrovce, se dostalo do normy, že jednou z asanačních metod je odvoz dříví z lesa. Tehdy se ale dřevo v lese naložilo a vezlo se jen nějakých dvacet kilometrů do nejbližšího skladu,“ líčí Zahradník.
Bývalý hlavní inženýr Lesních závodů Kladská Miroslav Vaniš potvrzuje: „Přibližovat kůrovcové dříví je možné pouze ve stadiu vajíčka a kukly. Ve stadiu larvy a brouka se bez asanace přímo na dané lokalitě nesmí hnout, jinak dochází k rozsévání kůrovce po porostu. Převážení kůrovcového dříví z kůrovcových oblastí po celé republice je naprosto nesmyslné,“ varuje Vaniš.
