Zase máme něco, nač je nutné mít názor - Muchovu Slovanskou epopej. I v noci se v rádiu mohl každý občan na toto téma vypovídat do sytosti, většina příspěvků byla sice za hranicí příčetnosti, nikdo z debatujících epopej nikdy neviděl a určitě mu byla až donedávna upřímně ukradená. Ale co, je léto, nějak se frekvence zaplácnout musí a v noci je stejně většina národa v kanafasu. Půvabné bylo, když jeden pán plédoval za Moravský Krumlov, že prý je to krásné město a Mucha by mu slušel, ale pak se ukázalo, že si ho plete s Českým Krumlovem...
Zaznělo hodně vlasteneckých vzlyků a kvilů za Mistra, jenž cosi odkázal nevděčné matce měst. Jako by chudák sama Praha mohla za to, kdo zrovna sedí na její radnici. Pravda je, že ta současná obsada už se vyznamenala mockrát a dá se čekat, že v pozadí jejího náhlého zájmu o epopej nejspíš nebudou ušlechtilé city planoucí ve prospěch věci národní, ale touhy ryze pekuniární. Totéž platí o straně protivné, podnikavé rodině Muchových dědiců: nemají sice na dílo nárok, ale o to více disponují plány na jeho využití včetně výstavby velkolepého stánku v hlavním městě. Člověk jen čeká, kdy konečně promluví zdravý rozum. Jaký smysl má stavět budovu pro jediné dílo, které sotva lze označit za špičkové. Tím spíš že Praha postrádá moderní Kunsthalle, která by logicky měla multifunkční využití. Dokáže někdo konečně k této záležitosti přizvat skutečné odborníky, nebo budou zase rozhodovat diletanti a Praha bude mít další mrtvou kulisu, kam budou po prvotním rozruchu chodit jen školní exkurze. Koho dnes zajímá Maroldovo panoráma s bitvou u Lipan? A to byl Marold obrovský talent, který zemřel předčasně. Panoráma v obdobně monumentálním duchu ale maloval o třicet let dřív než Mucha...
Epopej lahodí vkusu obecného diváka, její tradiční či spíš retardující ztvárnění mu vyhovuje, vše je srozumitelné a pěkně propracované. Zatímco abstrakce, to jsou přece takové čmáraniny, co by zvládnul i náš Pepíček. Podle takového mustru je i Janáček příšerné vrzání. Nedivme se, výchova k estetice a umění je u nás považována za cosi zbytečného a většinový vkus zůstává na příšerné úrovni. Důkazem je i to, jaké stavby se obecně líbí, paskvily všeho druhu už zaneřádily půlku republiky. Muchova epopej je průměrné a vyčpělé dílo, ale Češi, Moravané i Slezané se budou bít v prsa, že tento skvost, který většina z nich nikdy nespatřila, má mít nové mauzoleum.
O autorovi| Jana Machalická, redaktorka LN
