Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vnímavost, přesnost a krása. O to jde

Česko

OSOBNOST „Studenty si připravujeme i ve vlastní střední škole,“ říká Keniči Iga, rektor největší japonské techniky

Asi polovinu našeho ročního rozpočtu, zhruba čtvrt miliardy dolarů, dostáváme od státu. I když se nám každoročně už od roku 2004 krátí o jedno procento. Spoluprací s firmami jako Canon či Mitsubishi i menšími pokryjeme pětinu rozpočtu,“ říká profesor Keniči Iga, rektor Tokyo Institute of Technology (TIT), největší a podle žebříčku spojeného s britskými The Times druhé nejlepší technické univerzity v Japonsku.

Tókódaj, jak je škola přezdívána, má vlastní muzeum, jež pamatuje na své patenty, ale dala rovněž vzniknout 44 takzvaným spin-off firmám (UK v Praze má pouze jedinou). Ty slouží k praktickému využití výsledků výzkumu a vůbec duševního vlastnictví univerzity, přičemž škola v nich může i nemusí mít majetkový podíl. TIT si v těch svých podíl drží a její projekty, z nichž první jménem Nippon CAD spatřil světlo světa už v roce 1977, sahají od IT technologií přes biomateriály až po medicínu. Profesor Iga se ve své kariéře zabýval optoelektronikou, ale tvrdí, že i technici by měli mít vztah k umění.

* LN Patříte k nejlépe hodnoceným univerzitám v Japonsku. Tomu odpovídá i mezinárodní reputace, v žebříčcích vytrvale stoupáte...

Například v žebříčku THES-QS nejlepších světových univerzit za rok 2008 jsme se umístili na 61. místě (v rankingu za rok 2009 postoupilo TIT už na 55. příčku -pozn. redakce), takže nám v Japonsku patří čtvrté místo, za Tokijskou, Kjótskou a Ósackou univerzitou. V technických oborech jsme ale druzí, za Tódaj. Oni jsou větší, mají hodně laboratoří, to víte (smích). Podle žebříčku ARWU si držíme i 47. světovou příčku v přírodních vědách. Co se týče spolupráce s průmyslem a firmami, patříme dle nizozemských patentových studií do světového Top 10.

* LN S kým máte v zahraniční nejčilejší kontakty?

Úzké vazby máme s univerzitou v Cambridgi a hlavně s Berkeley, zvláště v mém odvětví. Ale jinak spolupracujeme s asi stovkou světových univerzit, s nimiž máme podepsané memorandum o porozumění. Nyní jsme tu měli i hostujícího profesora z ČVUT v jaderném výzkumu, ale taková výměna se děje spíše na základě osobních vazeb v dotyčných oborech. Tyto kontakty velmi podporujeme. V současnosti máme 1100 studentů z ciziny. Počty se zvyšují, ale mají svá omezení. V Tokiu není snadné pro ně najít ubytování.

* LN Jak byste Tókódaj představil několika větami?

Jsme největší technickou vysokou školou v Japonsku. TIT vždy hrál důležitou roli ve vědě a byl a stále je v přední výzkumné linii. Máme šest fakult - inženýrství, biotechnologií, mezioborové vědy, informatiky, rozhodovacích procesů a inovačního managementu, které nabízejí vynikající vzdělání, výzkum a odborníky. Často se říká: „Potřebujete najmout kvalitní inženýry? Uvažujte v prvé řadě o těch z Tókódaj...“ Máme čtyři výzkumné laboratoře, ale také vývojová a servisní centra. Vznikli jsme v roce 1881, od roku 1929 pak máme dnešní název. Jaká je nejstarší škola v České republice? Karlova univerzita?

* LN Ano, byla založena 7. dubna 1348...

To je dlouhá historie. My se v roce 2011 chystáme oslavit 130. výročí. Jsme univerzitou, která si zakládá na japonských vlastnostech: vnímavosti, přesnosti a kráse. A jak rád říkám, držíme se hesla: Výzkum a vzdělávání jsou dvě strany téže mince, jsou neoddělitelné -lepší výzkum vede i k lepšímu vzdělávání a vice versa.

* LN Kolik máte studentů?

Celkem deset tisíc. Z toho připadá pět tisíc na pregraduální studium, 3500 na magisterské programy a máme i 1500 doktorandů. Učitelů je kolem 1200.

* LN Učí na vaší elitní technice také ženy?

V učitelském sboru jich máme zatím jen pět procent. Snažíme se to zvyšovat.

* LN Jde to?

Je to těžké (úsměv). Ženy s technickým vzděláním hledáme těžko, ale vláda si na tom zakládá a vybízí k většímu poměru. Existuje i jistá genderová strategie.

* LN Ovšem držitele Nobelovy ceny na škole máte...

Ano, doktor Hideki Širakawa obdržel v roce 2000 plaketu za chemii. Mezi výjimečnými vědci ale není sám. Zmíním například profesora Hideo Hosona, jenž pracuje na přelomovém výzkumu supravodičů s příměsí technicia, nebo náš mezinárodní projekt Beam-Down v Abú Zabí, jenž má koncentrovat sluneční paprsky a vyrábět levnou elektřinu. Zajímavým projektem je TSUBAME - vývoj jednoho z nejrychlejších megapočítačů v Asii.

* LN Pocítili jste nějak finanční krizi?

Nepřímo. Jistě se nás dotkne pokles investic do výzkumu ze strany firem. Změny ale zatím nebyly veliké. Asi polovinu našeho rozpočtu, zhruba čtvrt miliardy dolarů ročně, dostáváme od státu. Ale každý rok se nám krátí o jedno procento. To platí už od roku 2004. Doufáme, že to skončí, ale vládní politika byla prostě taková. Uvidíme, jak s tím naloží současná vláda; máme jisté možnosti, jak na ni tlačit, ale ministr financí si to hodně hlídá.

* LN Jak se na vašem rozpočtu projevuje spolupráce s firmami?

S velkými korporacemi jako Canon či Mitsubishi míváme pravidelná jednání, hlavně s jejich výzkumnými odděleními. Ale hovoříme i s menšími firmami, existuje jakýsi „industriální klub“. Díky tomu pokryjeme šestinu rozpočtu univerzity.

* LN V Česku školy řeší problém, jak mladé lidi k technickému vzdělání vůbec přilákat...

S tím máme potíže i my. Máme sice reklamní akce, PR programy, ale hodně zájemců odlákají ekonomické školy. Snižují se i nároky na přijímací řízení. Jednou z možností, jak tomu předcházet, je například založení vlastní střední školy.

* LN Vy takovou máte?

Ano. Studenti se na ní učí technické předměty a připravují se na vědeckou dráhu. Škola je napojena na kampus v Tamači. V tomto kampusu jsou také připraveny prostory, které jsou k dispozici těm, kteří si k nám zadají výzkum. Náš největší kampus je v Ókajamě, má 241 tisíc metrů čtverečních. A pak máme ještě jeden v Jokohamě. Právě tam jsem se více než třicet let věnoval optoelektronice.

* LN Jaké jsou plány TIT v nejbližší budoucnosti?

Budeme stavět dvě nové budovy, v Jokohamě dokonce dvacetipatrovou. Osobně přemýšlím o vzniku malé laboratoře nebo střediska, které by se zabývalo potravinářstvím. Zdravými, bezpečnými technologiemi. V Japonsku jsme velmi závislí na dovozu ze zahraničí. Další zajímavou věcí je institut ochrany patentů a standardizace. Vezměte si rychlovlaky šinkansen - japonské dráhy Japan Railways si dříve nepatentovaly některé technologie a různé země jim to okopírovaly... Na to se můžeme také vbrzku zaměřit.

* LN Překvapilo mě, že máte coby technická vysoká škola i vlastní filozofické pracoviště. To u nás není věru zvykem... Jde o nějaký trend?

Centrum pro studium světových kultur jsme otevřeli v roce 2007. Je to příležitost pro studenty dozvědět se něco nového; jde o spojení umění s vědou. Musím přiznat, že i já jsem byl nejprve překvapen. Ale nyní mohu říci, že středisko vnáší na univerzitu svěží vítr. Hudba ani humanitní vědy by neměly být technickým studentům vzdáleny. Dokonce jsem jim tam i jednou zahrál na kontrabas. Lidé se musejí rozvíjet komplexně. To je důležité.

***

S velkými korporacemi míváme pravidelná jednání, ale hovoříme i s menšími firmami. Díky této spolupráci pokryjeme šestinu rozpočtu univerzity.

Profil Povolání: rektor Prof. Keniči Iga (69), rektor Tokyo Institute of Technology (Tókódaj, TIT) a někdejší prezident The Japan Society for the Promotion of Science - národní grantové agentury, se stal roku 1965 inženýrem právě na TIT. Na své alma mater dostudoval i doktorát (1968). Od roku 1984 je profesorem, před osmi lety získal emeritní profesuru. Ve své odborné kariéře se zabýval optoelektronikou. Obdržel řadu cen: IEEE Daniel E. Noble Award (2003), Rank Prize (2002) či Asahi Prize (1998). V letošním roce byl vyznamenán i NHK Broadcast Cultural Award. Je vášnivým kontrabasistou.

O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, Autor je reportér týdeníku EURO

Autor: