Z Taťjány se tak rázem stala matka druhé kategorie – přestože pečuje o dcerku, ztratí právo podat žádost o přechodný pobyt jako rodinný příslušník českého občana. Zároveň ji ale vnitro nebude moci podle mezinárodních úmluv ani vyhostit.
Taťjána se tak ocitne v dokonalém právním vakuu. A to ještě může mluvit o štěstí, že si našla Petra a má s ním dcerku. Kdyby žila jako single, nedovolá se ani žádného soudu. Vztahovala by se na ni výluka ze soudního přezkumu a mohla by se obrátit jen na arbitra v podobě cizinecké komise, která pracuje pod vnitrem.
V Česku loni výrazně ubylo cizinců, kteří byli v zemi nelegálně |
Taťjána a Petr jsou jen modelovým příkladem a zatím jim nic takového nehrozí. Do třetího čtení ve sněmovně ale míří balík pozměňovacích návrhů novely zákona o pobytu cizinců, který by migrantům některá práva odňal az resortu vnitra učinil ještě mocnější úřad. Navíc jsou mnohé návrhy v přímém rozporu s českou i unijní legislativou a s verdikty Ústavního soudu.
Kromě podmínky, že rodinu je možné vytvořit jen za předpokladu legálního pobytu cizince, by nově bylo možné držet v detenci migranty jen za to, že jejich domovské země pracují pomalu a nejsou schopny dodat včas náhradní cestovní pasy. Na dokumenty si cizinci budou muset ostatně dát velký pozor. Třeba rodné nebo oddací listy by měli napříště žadatelé o pobyt dodávat rovnou v originále, a to přesto, že jim úřad žádné potvrzení nevystaví, a hrozí tak riziko ztráty.
Úředníci ministerstva vnitra by také získali větší pravomoci odmítat žádosti o vízum nebo pobyt metodou „přes kopírák“ – tedy bez posuzování přiměřenosti dopadů a pečlivého zkoumání všech okolností.
„Tento návrh mění desítky ustanovení a znamenal by největší zásah do cizineckého práva za poslední desetiletí,“ varovalo ve svém dopise poslancům Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. „Stručná odůvodnění jsou napsána líbivě, aby zakryla represivitu a často i protiústavnost či rozpor s právem EU,“ píše se v apelu na zákonodárce.
V roce 2015 bylo v Česku 464 700 cizinců, nejvíce v historii |
Na první pohled jde o klasický legislativní paskvil, kterým poslanci často rozmělňují jinak po právní stránce kvalitně připravený zákon. Nasvědčoval by tomu fakt, že balík takto drastických pozměňovacích návrhů k novele cizineckého zákona předložil jediný poslanec Václav Klučka (ČSSD).
Jenže ten se v plénu sněmovny pochlubil tím, že sám není autorem změn. A navíc popsal, v jakém spěchu se nevídané změny těsně před druhým čtením připravovaly. „My jsme na tom pracovali velmi detailně s ministerstvem vnitra až do dnešního rána. Já jsem ten návrh dával v dopoledních hodinách,“ řekl kolegům 22 .února.
Bílý kůň Klučka
V rozhovoru pro LN pak Klučka přiznal, že resortu vnitra coby člen bezpečnostního výboru sněmovny posloužil jako bílý kůň. „Dohodli jsme se s ministrem vnitra Milanem Chovancem i odborem azylové a migrační politiky na tom, že se pokusíme některé věci zpřísnit,“ prohlásil opavský zastupitel s tím, že balík zásadních změn není jeho iniciativa.
Vnitro tak podle všeho obešlo tradiční legislativní kolečko, kterým prochází každá vládní předloha. Mimo jiné obnáší připomínky ostatních resortů, právní debatu a také test, zda chystaná norma není v rozporu s unijními zákony a judikaturou.
Klučkovy návrhy ničím takovým neprošly. Zřejmě k tomu byl pádný důvod. V této podobě, která jde proti českému i unijnímu právu, by s velkou pravděpodobností nikdy neuspěly.
„Legislativním procesem by neměly šanci projít, mimo jiné pro rozpor s právem EU,“ upozorňuje Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Na to, proč se Chovancův úřad pokouší oklikou dostat do zákona problematická ustanovení, se LN pokusily ministerstva zeptat. Ani Chovanec, ani jeho tiskové oddělení ale na zaslané dotazy do uzávěrky tohoto vydání neodpověděli.
Rozhovor s Václavem KlučkouLN: Balíček pozměňovacích návrhů k cizineckému zákonu, který jste sněmovně předložil, má 22 stran. Není to neobvykle mnoho? Ano, má, ale to je včetně zdůvodnění. Sedmdesát procent jsou velmi jednoduché úpravy v jedné nebo ve dvou větách zákona. Dva paragrafy jsou o něco širší. To je ale potřeba, protože je třeba reagovat na všechny problémy a rizika. Původně jsem si myslel, že předkladatel, tedy ministerstvo vnitra, bude důraznější. Do poslední chvíle jsme pozměňovací návrhy dotvářeli, aby se na něco nezapomnělo. LN: Měl jste k ruce nějakého právníka? Přiznám se bez mučení – všechno je z dílny právníků ministerstva vnitra. S nimi jsem to konzultoval, to není moje iniciativa, kterou bych si troufl sám předložit. LN: Vnitro si vás jako člena bezpečnostního výboru vybralo, nebo jste se přihlásil sám? Já jsem se jako člen výboru dotazoval a dohodli jsme se s ministrem vnitra Milanem Chovancem i odborem azylové a migrační politiky na tom, že se pokusíme některé věci zpřísnit. Všechno jsem s nimi konzultoval a toto je výsledek. LN: Co bude s těmi pozměňovacími návrhy dál? Předpokládám, že příští týden v garančním výboru budeme novelu projednávat a budeme pozměňovací návrhy doporučovat. Může se stát, že se to rozkouskuje na 14 samostatných částí, anebo se to vezme jako jeden blok. Zároveň se určí strategie hlasování pro sněmovnu. LN: Budete pro své návrhy ještě nějak získávat kolegy? Ne, já už nebudu získávat nikoho. Každý si to může přečíst a sám se přesvědčit, co je podstatou. |
