Na teplotu stojaté vody v rybnících a jezerech má vliv zejména styk s okolním vzduchem a sluneční záření. Teplota vody se přizpůsobuje teplotě vzduchu a přes den se ohřívá slunečním zářením do hloubky několika decimetrů. Záleží ale na průzračnosti: čistá voda se prohřeje do větší hloubky, v kalné či tmavé (například v rašelinových jezírcích) se nejsilněji zahřívá tenká vrstva u hladiny a již v několika desítkách centimetrů může být voda dost studená.
Určitě jste si všimli, že když za teplého počasí vstupujete do vody, připadá vám studenější než vzduch, ale když vyjdete z vody ven, připadá vám vzduch ještě chladnější než voda. To je proto, že povrch mokrého těla se ochlazuje odpařováním a po vylezení z vody pociťuje člověk takzvanou vlhkou teplotu, která je nižší než teplota vzduchu a která se měří i na meteorologických stanicích a využívá se k měření vlhkosti. Rozdíl teploty a vlhké teploty je tím větší, čím nižší je vlhkost vzduchu.
Kromě slunečního záření se voda ohřívá i teplým vzduchem, avšak ne až na teplotu vzduchu, ale jen ke zmíněné vlhké teplotě. Když je při suchém vzduchu voda teplá a nesvítí slunce, pak se voda odpařováním naopak ochlazuje.
Voda má značnou tepelnou kapacitu, takže se její teplota přes den příliš nemění. Jen při zcela klidném počasí se několik centimetrů u povrchu přes den ohřeje o víc než několik stupňů. Tato tenká vrstvička teplé vody se pak snadno rozruší větrem, ale i pohybem například lodi, člunu nebo plavce, proto na vodních plochách s teplou povrchovou vrstvou vody lze narazit na chladnější místa.
Teplota stojaté vody může záviset na celkové hloubce. V hlubokých jezerech občasný vítr promíchá povrchovou vodu se studenou vodou z hlubin, zatímco mělké rybníky se snadno prohřejí až na dno. Nejchladnější potoky jsou v roklích Ještě více vlivů se uplatňuje u proudící vody. Prameny bývají studené, protože jsou ovlivněny teplotou půdy v hloubce. Je-li vodní tok zastíněn například hlubokou roklí nebo porostem a částečně chráněn před teplým vzduchem, může být voda v takovém potoku či řece i přes léto dost studená, jako například v Kamenici v Hřensku. Teče-li voda otevřenou nezalesněnou krajinou, může se její teplota blížit teplotě stojatých vod. V zahraničí může být hodně studená voda v tocích z ledovců.
Významný vliv na teplotu vody mají přehrady. Do přehradní nádrže přitéká teplá voda a zůstává u hladiny, zatímco z přehrady se spodem vypouští studená voda, která tam je už od jara. Teplota takové vody závisí na tom, jaké bylo jaro a jak rychle se obměňuje voda v přehradě. Proto je i v létě studená například Vltava v Solenici, Kamýku a Štěchovicích nebo Želivka v Souticích.
