Do Vánoc roku 2010 zbývalo jen několik dní, na kábulském letišti se z obřího letounu An-124 vyrojily čtyři české pandury. A hrozilo, že poletí obratem domů. Nebo v lepším případě neopustí základnu Shank, kde už na ně čekali spojenečtí vojáci.
Potíž vězela v radiostanicích, kterými je vybaveno všech 107 českých pandurů. S vysílačkami používanými v rámci afghánské mise ISAF se umí spojit hlasem jen na pevné frekvenci a data si s nimi dokážou vyměňovat pouze v neutajeném režimu. Což je zásadní zádrhel.
Velké hazardování
Povstalci tak mohou vojáky poměrně jednoduše odposlouchávat nebo sledovat jejich plány. Zvlášť při výjezdu patrol jde o velké hazardování. „Útočníci jsou schopni nástražné výbušné zařízení na silnici připravit během chvilky,“ přibližuje rotmistr.
Nakonec však české pandury pod Hindúkušem zůstaly dva roky. Díky Američanům, kteří Čechům dali potřebné vysílačky. „Několik radiostanic Harris nám tehdy americká strana půjčila, několik jsme získali darem v rámci projektu FMF financovaném USA,“ potvrzuje Jana Růžičková, mluvčí generálního štábu.
Američané nás tlačili
I tahle tři a půl roku stará zkušenost přiměla armádní stratégy, aby si naspecifikovali, že do nových velitelských a spojařských transportérů za necelé dvě miliardy korun chtějí americký komunikační systém Harris.
Zároveň ovšem vojsko odmítá, že by vysílačkami chtělo přezbrojit i všech 107 dnes používaných pandurů. Taková operace by stála stovky milionů až miliardu. Podle standardů NATO prý bohatě vyhovuje, když s ředitelstvím operace budou v utajeném kontaktu nabízejícím i další funkce jen velitelské a spojovací vozy. Ostatní pandury si v boji vystačí se zavedenými českými vysílačkami.
Plán vyvolává nelibost mezi tuzemskými zbrojaři. Chrání si své produkty a celou situaci popisují jinak. Přemysl Večeřa z uherskohradišťského Dicomu, jenž stanice do pandurů dodával, tvrdí, že jeho systém přesně splňuje operační požadavky. „Jedná se o moderní zařízení pro hlasovou a datovou komunikaci s bezpečnostní certifikací pro EU a NATO,“ dodává.
Do patové situace se české transportéry podle kritiků dostaly i kvůli Američanům. Jako vůdčí země mise ISAF rozhodovali o tom, jakým způsobem mezi sebou budou jednotky v Afghánistánu komunikovat. „Byla to jasná komerční záležitost. USA nutily všechny spojence, aby si kupovali stanice Harris,“ myslí si zbrojní expert Jaroslav Štefec.
Nic z toho ale nemění fakt, že už původní dodávka 107 obrněnců Pandur za 14,4 miliardy korun mohla obsahovat vysílačky použitelné v misi. Zvlášť proto, že jeden z hlavních argumentů obřího nákupu zněl, že se vozidla podívají do zahraničí. Pro připomenutí – ven se s českými vojáky zatím dostalo jen sedm vozidel. Tři do Kosova a čtyři do Afghánistánu.
Zároveň měla dodávka podpořit domácí průmysl, a proto nese velká část vybavení český rodokmen.
Nastalou situaci by podle Asociace bezpečnostního a obranného průmysluměl vyřešil takzvaný hybridní systém. Zatím existuje na papíře. Má umožnit dokonalé propojení českých i amerických komunikačních technologií.
