Českou stopou v kandidatuře Clintonové byl Čechoameričan Zdeněk Gažda, jenž počátkem září náhodou natočil video kolabující demokratické kandidátky.
Neznamená to ale, že by výsledek boje o obsazení Bílého domu zůstal pro Čechy v rovině marginálních a někdy i bizarních historek. Ať už se Obamovým nástupcem stane Clintonová, nebo Trump, může příští americký prezident ovlivnit „koncert velmocí“, jehož se Česko prostřednictvím NATO i Evropské unie účastní.
Největší rozdíly v zahraniční politice panují mezi Trumpem a Clintonovou v přístupu k Rusku. Vztaženo na českou politiku – slabost republikánského kandidáta pro šéfa Kremlu Vladimira Putina, kterého loni označil za „zkušeného chlapíka“, se kryje s obdivem, jejž k Putinovi chová Miloš Zeman. Přístup Clintonové, která Putina označila za tyrana, jemuž je nutné se postavit, zase konvenuje s postoji části české pravice.
Není ale jasné, jestli taková zásadovost vydrží oběma i po volbách. Postoj Clintonové je mimo jiné motivován osobními důvody. Ruští hackeři se angažovali v nabourání e-mailu Demokratické strany, což si kandidátka přeložila jako Kremlem řízený útok na ni a demokraty.
Trump zase ubral na slovech obdivu vůči vládci Kremlu. „Nemiluji ho, ale ani to není nenávist. Uvidíme, jak to bude fungovat. Možná budeme mít dobrý vztah, možná hrozný. Možná to bude něco uprostřed,“ řekl před měsícem newyorský miliardář.
Trumpův dřívější obdiv k Putinovi a kritika ze strany Clintonové ale zřejmě nebudou hrát žádnou roli v tvrdém prosazování amerických bezpečnostních zájmů mimo Evropu.
Dva jestřábi
Demokratická kandidátka i její republikánský vyzyvatel patří mezi „jestřáby“. Clintonová ještě coby šéfka americké diplomacie chtěla zasáhnout proti režimu syrského prezidenta Baššára Asada. Trump je zase pro tvrdý postup vůči Íránu a přihlásil se k tomu, že by při potírání teroristů z Islámského státu pomohlo zabíjení rodinných příslušníků.
Kromě hodnocení Kremlu se Clintonová s Trumpem odlišně dívají na Severoatlantickou alianci. Žádný z nich smysl obranného spolku propojujícího obě strany Atlantiku nezpochybňuje. Jenže zatímco bývalá ministryně zahraničí označila NATO za „nejlepší investici, kterou kdy Amerika udělala“, Trump jako byznysmen kritizuje „ohromné náklady“, jež nesou Američané. Pokud Evropa nebude ochotna navýšit své rozpočty na armádu, bude se prý muset obejít bez pomoci USA.
Oproti Rusku a NATO, kde alespoň ve verbální rovině probíhá mezi Clintonovou a Trumpem výměna názorů, není ani pro jednoho z nich EU žádným speciálním tématem. A to ani v ekonomické rovině. Trump sice bývá označován za izolacionistu, daleko více než z obchodního pohledu marginální Evropa ho ale trápí obchod s Čínou a liberalizace zboží a služeb v rámci sjednané (ale neratifikované) dohody TTP s asijskými zeměmi.
Trump není příznivcem ani projednávané transatlantické obchodní dohody USA–EU (TTIP), od níž si naopak Evropa hodně slibuje. Clintonová ještě před lety naopak volný obchod hájila. Jenže takové pozice nejsou u voličů oblíbené, a proto význam liberalizace dnes naopak opatrně kritizuje.
Z českého pohledu nabízí jistější perspektivu Clintonová. Trump je v kampani nevyzpytatelný a často své výroky mění nebo popírá. „Zatím se profiloval spíš kritickým postojem k NATO, což by dlouhodobě mohlo ovlivnit spojenectví v rámci Aliance,“ říká Jakub El-Ahmadieh, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Ani on si ale nemyslí, že by se zahraniční politika zgruntu změnila.
