Ozbrojenci při útocích napadali hlasovací místnosti, automobily a kradli přístroje na sčítání hlasů, sdělila policie. Místní úřady však uvedly, že šlo o oddělené incidenty a že hlasování, k němuž bylo přizváno 54 milionů oprávněných voličů, mělo celkově klidný průběh.
V čele volebního závodu na Filipínách cválá ‚asijský Trump‘ obviněný z korupce |
Duterte, jemuž pro jeho vystupování přezdívají „asijský Trump“, měl v předvolebních průzkumech náskok zhruba deset procentních bodů před ostatními kandidáty. Po sečtení necelé poloviny volebních lístků jasně vede s podporou 39 procent hlasů nad senátorkou Grace Poeovou a bývalým ministrem vnitra Manuelem Roxasem, kteří získávají shodně kolem 22 procent hlasů. Podle agentury Reuters to sdělil úřad PPCRV, který je pověřen monitorováním voleb a který má od volební komise akreditaci ke zveřejňování neoficiálních výsledků.
Dosavadní prezident Benigno Aquino nemohl kandidovat na základě filipínské ústavy, která umožňuje jediný šestiletý prezidentský mandát. Aquino vyjádřil veřejnou podporu exministru Roxasovi. Podle filipínské legislativy se prezidentem stane ten, kdo získá nejvíce hlasů, bez ohledu na to, zda mu dá hlas většina voličů.
  |
V čele této stomilionové země tak zřejmě stane muž, jenž například slíbil obnovení trestu smrti či pohrozil rozpuštěním parlamentu, který by se chtěl pokusit ho sesadit. „Slibuji všem mizerům, kteří obchodují s drogami, že je zabiju. Nejsem trpělivý člověk, neznám žádnou střední cestu. Buď zabijete vy mě, nebo já vás, vy idioti,“ řekl Duterte v sobotu na posledním předvolebním shromáždění v Manile.
K Duterteově popularitě přispívá znechucení Filipínců vládnoucí elitou, která si nedokázala poradit s korupcí, chudobou a nerovností, přestože za vlády prezidenta Aquina patřily Filipíny mezi země s největší mírou hospodářského růstu v Asii.
Odděleně od voleb do nejvyššího úřadu v zemi volili Filipínci i viceprezidenta. Velkou šanci získat tuto funkci má syn a jmenovec zesnulého diktátora Ferdinanda Marcose, kterého v roce 1986 svrhla revoluce.
Na Filipínách se v pondělí konaly i volby parlamentní, v nichž se rozhoduje o polovině z 24 senátorů a o celé dolní komoře Kongresu. Filipínci volili i guvernéry a městská zastupitelstva.
Krvavé útoky
Hlasování provázely krvavé útoky. Při nejhorším z nich bylo časně ráno zastřeleno sedm stoupenců jednoho z kandidátů na starostu blízko metropole Manily ve městě Rosario, které je podle policie nechvalně proslulé politicky motivovaným násilím.
V malém chudém městě Guindulungan na jihu země, kde někteří politici mají svou soukromou armádu, byl jeden z voličů zastřelen přímo ve volební místnosti, uvedla policie. Při granátovém útoku na tržiště ve městě Cotabato byl usmrcen kolemjdoucí. V severní provincii Abra se strhla přestřelka mezi stoupenci dvou kandidátů na starostu, která si vyžádala jednoho mrtvého a dva zraněné.
Patnáct lidí přišlo o život už při předvolebním násilí od začátku letošního roku. Politické násilí je dlouhodobým problémem Filipín, které se potýkají s korupcí v bezpečnostních silách, volnými zákony o držení zbraní a tradicí politických „dynastií“, které často mívají vlastní bezpečnostní oddíly.
