Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Volební lístky a odbržděná imaginace

Česko

TĚSNĚ VEDLE

I v naší skromné domácnosti nastal ten malý svátek demokracie. V kastlíku jsme našli volební lístky. Prostudoval jsem je pečlivě, s vědomím, že s některými jmény na nich se setkávám poprvé a naposled.

Člověk si na jejich základě a z údaje o věku a profesi snaží představit nějakou tvář. Osud, který někoho po, dejme tomu, šestačtyřiceti letech života, strávených z větší části na pracovišti, dejme tomu, dispečera, zavál na kandidátku, dejme tomu, Strany mírného pokroku v mezích zákona.

Jakou formu satisfakce někomu může přinést skutečnost, že je jeho jméno napsané na posledním místě kandidátky partaje, kterou stejně skoro nikdo volit nebude? Asi to je taky nějaký způsob zvěčnění se - těch lístků se tisknou statisíce. Možná je v tom hrdost - tady stojím a je mi jedno, že se to o mně všichni dozvíte. A nakonec - i když ta která titěrná strana získá třeba méně než půl procenta hlasu, si člověk může říkat, že s těmi pár stovkami voličů se rozšířil počet lidí, s nimiž má nějaký vztah, kteří o něj mají zájem.

Nějakou výpovědní hodnotu má i ten soubor profesních charakteristik. Kromě obvyklých vágních označení jako „podnikatel“, pod něž se dá schovat ledacos, se stále častěji objevují zařazení velmi specifická a také velmi kryptická. Ty záhadné názvy ovšem často popisují nějakou hodně prozaickou práci. Když jsem se například o jednom kandidátovi ČSSD dočetl, že to je „fleet specialista“, představivost hned začala vykreslovat obrazy dobrodružného života příslušníka válečného námořnictva (ve skutečnosti ta práce nějak souvisí s prodejem něčeho).

Nejhlouběji mě ale zasáhla přítomnost „nočního auditora“ na kandidátce Dělnické strany sociální spravedlnosti, „transformované“ neonacistické Dělnické strany. Tady se chmurná imaginace rozjede na plné obrátky, vidí vylidněnou noční ulici, po které řízně dupou okované boty, zlověstné černé auto pomalu objíždí blok. Zhasnutá okna klamou, nikdo za nimi nespí, všichni jsou ale zticha, aby na sebe neupozorňovali, aby slyšeli, před kterým vchodem se ty kroky zastaví, kde to auto zaparkuje, kdo uslyší to zabouchání na dveře, jímž se ohlásí neodvratný osud. Na koho čeká noční audit... Po konzultaci s Googlem zjišťuji, že „noční auditoři“ dohlížejí na noční provoz v hotelích. Snad to tak zůstane.

O autorovi| Ondřej Štindl redaktor LN

Autor: