Američané se v poslední době před volbami ptají: Jakým národem vlastně jsme? Jaký je náš charakter? Jakým stylem budeme ovlivňovat světové dění? Otázky, jež mají v současnosti dvě odlišné vizuální odpovědi ztělesněné Donaldem Trumpem a Barackem Obamou.
Trumpovi republikáni ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů, v Senátu ji však udrželi |
Bývalý prezident se vrátil do veřejného života a absolvoval desítky projevů v několika státech Unie s výzvou k volební účasti. Obama apeloval na post-rasovou, kosmopolitní Ameriku, kterou jako šéf Bílého domu neúnavně propagoval.
Často jen o pár desítek kilometrů dál pořádal své mítinky Donald Trump. Nynější prezident rovněž mobilizoval, ale s důrazem na nacionalismus a anti-imigrační přístup. Dva davy, dvě verze Ameriky.
Úterní volby měly ukázat takříkajíc kdo s koho. Trumpismus nebo Obamův ideál? Po sečtení všech hlasů je verdikt následující: remíza.
  |
Demokraté získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, zatímco republikáni posílí svou dominantní pozici v Senátu. Oddechly si tak oba tábory. Demokraté mohou „hlídat“ Trumpa a ochránit vyšetřování Roberta Muellera, který již přes rok zkoumá, do jaké míry Kreml ovlivnil americké prezidentské volby roku 2016.
Řada demokratů má za to, že Trump je spolupachatelem a měl by být sesazen v rámci takzvaného impeachmentu, tedy jediného procesu na odvolání prezidenta.
Republikáni každopádně nedovolí, aby byl Trump z funkce odvolán či přímo odsouzen. Zatímco Sněmovna reprezentantů by během impeachmentu plnila roli prokurátora, Senát by byl soudcem.
Přesto demokraté mohou Trumpovi udělat z jeho politického života peklo. Mají totiž nyní právo prezidenta předvolávat k soudním výslechům a zveřejňovat jeho politická rozhodnutí skrze rigorózní legislativní dozor. Rovněž může dojít na odtajnění Trumpových daňových přiznání, jež i dva roky po jeho zvolení jsou stále zahalena tajemstvím.
Jako moderní pohádka o Popelce. Bývalá barmanka bude nejmladší poslankyní v historii USA |
Velkou noc demokraté zažili v Texasu, kde odebrali republikánům řadu křesel. Jejich nová hvězda Beto O’Rourke navíc málem porazil v tamním senátním boji Teda Cruze, jehož Trump v roce 2016 častoval urážkami typu „ulhaný Tedík“. Trump navíc Cruzova otce označil za možného pachatele atentátu na Johna Fitgeralda Kennedyho. Každopádně konzervativní kandidát by měl v Texasu vítězit o deset, patnáct procentních bodů.
Dalším slibným ukazatelem pro demokraty, jejichž hlavním cílem je porážka prezidenta a potažmo trumpismu v nadcházejících prezidentských volbách v roce 2020, byla vysoká volební účast. A to především mezi mladými lidmi ve věku 18 až 29 let. Tato nastupující generace je v drtivé většině na straně demokratů.
Síla Obamovy Ameriky
Amerika Baracka Obamy jednoduše ukázala svou sílu. Do Kongresu například za demokraty poprvé zasednou Američanka muslimského původu, zástupkyně původního obyvatelstva, či plejáda mladých političek na čele s Alexandriou Ocasio-Cortezovou, které není ještě ani třicet let.
Trumpismus je ale houževnatým hnutím, jehož vášeň pro prezidenta, který se nezdráhá lhát, na potkání urážet a vyžívá se v konspiračních teoriích, příliš neochabuje.
Alexandria Ocasio-Cortezová - mladá politička představuje novou generací demokratů, kterým již slovo socialismus nesmrdí.
Symbolem této odolnosti se stala Florida, kde měl podle většiny průzkumů triumfovat demokrat Andrew Gillum a stát se tak prvním černošským guvernérem v historii země. Nakonec si ale vítězství odnesl zapřísáhlý trumpovec Ron Desantis. Ten v jednom z volebních spotů své kampaně stavěl se svou dcerou z hraček zeď v narážce na zeď, kterou chce Trump vztyčit na americko-mexické hranici...
Florida je společně s Ohiem (kde se guvernérem stal další Trumpův spojenec) státem, který často rozhoduje o vítězi prezidentských voleb a může tak Trumpovi dopomoci k obhajobě funkce.
Nutno dodat, že právě na Floridě a především potom ve státech, kde se bojovalo o senátorská křesla, se Trump osobně angažoval. Výsledek? Senát nejenže zůstal v rukou republikánů, ti dokonce odebrali demokratům pár křesel navíc.
Fanoušci amerického senátora Boba Menendeze.
Republikáni tak budou například moci snadněji schvalovat nejrůznější mezinárodní smlouvy, bez dramat jmenovat konzervativní soudce či členy vládního kabinetu. A Senát je tu rovněž od toho, aby posuzoval zákony prosazené Sněmovnou reprezentantů...
Úterní volby tak nepřinesly jasný verdikt ohledně Donalda Trumpa. Ten sice utrpěl velkou porážku ve volbách do Sněmovny reprezentantů, rozhodně ho však voliči „nezapudili“.
V následujících dvou let zřejmě dojde na legislativní úrovni na politický marasmus. V osobní rovině se dá od demokratů očekávat baráž vyšetřování Trumpových skandálů a politických rozhodnutí.
Prezident, tak jak to nesčetněkrát během svého prezidenství ukázal, bude nejspíš reagovat s zuřivou podrážděností a s dotčenou pýchou apelovat na jádro svých příznivců. Ti zřejmě budou ještě více demokraty nenávidět. Amerika je tak na cestě k možné kolizi.
