Pátek 9. prosince 2022, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Diskuse k článku

Vraťme se na zem: Jak se v ÚSTR „dělalo do vědy“

Největší bohatství Ústavu pro studium totalitních režimů tkví v Archivu bezpečnostních složek, nikoli v jeho vědecké kapacitě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

ÚSTR a současná totalita.
Díky odvěkému a přetrvávajícímu parazitnímu charakteru vládnoucích vrstev se dosud žádný režim na světě ani zdánlivě nepřiblížil ideální společnosti a vždy měl více nebo méně totalitních rysů. Otrokář, feudál, církve, ideologie, bolševismus, nacismus, kapitál a jejich ideologické policie - inkvizice, carské a jiné ochranky, KGB, StB, BIS atd. Význačným rysem všech totalit je, že se zabývají pouze totalitami minulými, zatímco totalitu současnou zakrývají. ÚSTR by měl smysl, kdyby se zabýval totalitou současnou, ale to by tady musela být větší míra demokracie. Korupční spolčení partajních mafií s kapitálem kriminálního původu, vládnoucí pomocí kapitálu a médií pod pláštíkem demokracie a tržní ekonomiky, je velmi hnusnou formou totality díky extrémně sofistikovaným způsobům ovládání lidského myšlení a dopadům na společnost. Ekonomické zotročování, rozvrat hospodářství, likvidace soběstačnosti, kolonizace země, rozvrat morálky, dekriminalizace - legalizace zločinu, vymírání národa. Velká, systematická, z nejvyšších vrstev organizovaná  korupce jako prostředek parazitování vládnoucích vrstev na společnosti.
0/0
5.5.2013 8:23
Foto

Hell

Zdá se mi, že prezentujete
Zdá se mi, že prezentujete velmi úzký pohled vědy, zatímco reálná praxe v životě instituce musí těch pohledů řešit mnohem víc. Proto určitá, byť zdaleka ne absolutní, odlišnost našich poštojů.
0/0
4.5.2013 16:46
Foto

Marek Kyncl

Ústav by se správně měl
Ústav by se správně měl jmenovat Ústav pro objevování hrůz předlistopadových režimů, protože objektivita znamená zkoumat nejen to, co bylo špatné, nýbrž i to, co bylo dobré. A osobně bych byl velice překvapen, pokud by na půdě tohoto ústavu mohla vzniknout publikace, která by nějaký aspekt zkoumaného období hodnotila pozitivně (samozřejmě s výjimkou pražského jara). Stanovy USTR by se daly charakterizovat následujícím desaterem:1. Základním vědecko-historickým pravidlem je pravidlo pravé ruky.2. Komunismus byl hrůza.3. Fašismus byl hrůza (o trochu menší).4. Za totáče trpěli všichni. Řekneme Vám, kdo a jak bojoval proti totalitě.5. Nikdo, kromě disidentů, nedělal do roku 1989 nic užitečného.6. Dokonce ani pivo nebylo za totáče nic moc. Natož pak utopenci a tlačenka.7. Západ byl hodný a SSSR zlý.8. Kultura byla potlačena, major Zeman budiž proklet.9. Vyhledáním dokumentů o rodině Havlových a Schwarzenbergů se nezabýváme.10. Edvard Beneš, Václav Havel, Pavel Žáček a Daniel Herman se zasloužili o stát. Historia magistra vitae est.  
0/0
4.5.2013 8:18
Foto

B87o71h48u83s10l23a54v 42R14u91d37o14l18f 8106598182315

Připomínáte mi
prvorepublikovou scénku Voskovce a Wericha, ve které si dělali legraci z toho, že v Sovětském svazu v té době umíraly děcka hlady. Prostě tomu nebyli ochotní uvěřit.Něco jiného je, že ta naše kapitalistická demokracie se nám dvakrát nepovedla.
0/0
5.5.2013 8:17
Foto

B24o46h66u54s24l64a75v 11R60u94d11o64l95f 8756178172745

Divím se tomu, že
Většina kritiky se na Hermanovu hlavu snesla v posledních měsících v podstatě z ničeho nic. Z toho, že o ÚSTR nebylo skoro 2 roky slyšet a moc se toho nepsalo, jsem usoudil, že došlo ke konsensu.Najednou se objevila kritika - ale z počátku pouze od pana Houdy v návaznosti na záznamy z inkviziční rady paní Šustrové. Holt tito mimořádně nadaní jedinci jsou objektivnější, pracovitější a důslednější než celá bývalá vědecká rada ÚSTR.Paní Petruška a jí vedená rada již svoji genialitu potvrdila volbou úspěšné krizové manažerky paní Foglové (úspěšně vytváří v ÚSTR krizovou situaci).Na rozdíl od většiny zde píšících a diskutujících si myslím, že něco jako ÚSTR potřebujeme, a že to z podstaty věci bude vždycky magnet na problémy, takže z tohoto hlediska hodnotím éru ředitelování pana Hermana značně pozitivně.
0/0
4.5.2013 6:58
Foto

Hell

Zdá se mi, že nedostatek
Zdá se mi, že nedostatek informací nahrazujete svým neochvějným přesvědčením.
0/0
4.5.2013 11:19
Foto

B81o46h70u34s13l87a74v 68R84u31d42o71l35f 8176648652825

A kdy má člověk dostatek informací?
To bychom se nemohli vyjadřovat k ničemu.Ale mám nějaké životní zkušenosti, takže, i když nejsem insider, tak mohu mít nějaký dojem. A ten dojem jsem vyjádřil svým příspěvkem.Neochvějný názor nemám. Jenom mi výměna Hermana za Foglovou připadá jako výsledek nízkého politikaření.
0/0
5.5.2013 8:05
Foto

J96a72n 20K52u72l16i71h82r49a27c52h 9763172257306

Mea culpa
Díky za opravu v trapném překlepu.
0/0
3.5.2013 10:05
Foto

Hell

Rád si to odpoledne za klidu
Rád si to odpoledne za klidu přečtu, prozatím bych Vás jen opravil v jedné drobnosti - zák. 218/2007 Sb. se týká úrazového pojištění zaměstnanců, má to být 181.
0/0
3.5.2013 9:56
Foto

J96a43n 27S23c46h95n21e58i90d85e39r 3434428396356

Kulihrachu,
nevím, co jste zkoumal a řídil, a tak nevím, co jste myslel oním "hozením" dat veřejnosti. Já s tím mám problém, tedy s tím "zveřejňováním", jak chce Šustruška. Zpřístupnit v archívu, budu skřípat zubama, ale prosím. Ale "hodit" to na internet, to protestuju.Proč? Můj svazek byl sice podle archívních příznaků skartován, nicméně o člověku se najdou záznamy i leckde jinde, roztroušeně jak skleróza. A tak jsem se péčí badatelů dozvěděl, co jsem před pětatřiceti lety ožralý vykřikoval v Podolí v restaurantu tuším Na staré poště (estébáci to napsali přesně, museli být střízliví). A trošku jsem se zastyděl, prostě nic moc. A to nevím, co kde jinde ještě může být napsáno. (Nejde o nic státobezpečnostního, už na BISu jsem byl hubatý, a tak mi jednou šéf inspekce řekl, že jsem nejprověřenější člověk ve službě, protože ti, které jsem štval, hledali mé slabé místo. Jde o informace ryze soukromého charakteru, abych to upřesnil.) A to mi není příjemné.A o těch režimních přizdisráčích tam nebude ani slovo. Proč má být takto moje minulost vydána v plen, proč na tom mám být ZASE hůře? Rozumíte mi?
0/0
2.5.2013 23:51
Foto

J87a46n 98K23u78l43i95h31r19a40c97h 9513632697326

Rozumím vám
Rozumím vám, pak si ale řekněme 2 věci:A. Co rozumíme pod tou "vědou" a "kvalitním výzkumem" a jestli je realistické je od ÚSTR očekávat.  V Československu dostaly společenské vědy za předchozího režimu na frak takovým způsobem, že ve většině oborů se z toho dodnes nevzpamatovaly, protože především byla vymýcena (v některých oborech ani nebyla založena) metodologická kultura moderní vědy a ve velké většině společensko-vědních oborů se ji dosud nepodařilo etablovat.  Viz letité diskuze o kvalitě výzkumu v různých oborech u nás v mezinárodním srovnání, nemá smysl opakovat zde.B. Že v případě dat z ABS ve velkém rozsahu může jít o data osobní a zneužitelná, která by podle principů nakládání s osobními informacemi obvyklých ve vyspělých zemích* měla být chráněna. Má reakce na A. je: kvalitní vědu produkovanou interně od ÚSTR očekávat nelze, to si na něco hrajeme. Možná kvalitnější než je český průměr (i to je s ohledem na  Zákon 181 a statut ústavu málo realistické), ale ne opravdu kvalitní v mezinárodním smyslu toho slova. ÚSTR, a jen ÚSTR,  ovšem může ke kvalitnímu výzkumu a vědě přispět jedinečným způsobem, když umožní přístup ke svým datům kvalitním vědeckým pracovištím, která o ně budou mít zájem.  Předchozí připomínka Hella, že dnes každý vědec může přijet, zapsat se a přebírat se v materiálech ústavu, mi přijde symptomatická pro celý ten ušmudlaný, zaprášený přístup k problematice ústavu. NEŽIJEME V 80. LETECH!  Takto se dnes výzkum nedělá a opravdu kvalitní vědecká pracoviště nebudou o výzkum s relativně úzkým zaměřením, který zároveň vyžaduje, aby vědec vypadl ze svých každodenních povinností a interakcí s kolegy a studenty, odletěl do středu Evropy, vynakládal peníze na letenku a hotel, aby si časově velmi náročnou formou mohl pořídit vstupní data ke svému výzkumu,  mít valný zájem. Možná to pomůže pár českým studentům a mladým vědcům dělajícím výzkum se zahraničními kolegy z kvalitních pracovišť, ale jak diskuzi okrajově sleduji, i o tom pochybuji. (Podíl externistů na výzkumu je ústavu počítán jako mínus, ne plus.) Bod B. je pádný a závažný. Lze s ním naložit např. takto:  1. Ústav před zpřístupněním databází kterémukoliv vědci archiválie od takových dat vyčistí.Všechny primární zdroje dat svá data čistí a popisují. To je normální a nutné, protože jinak hrozí, že ti, kdo s nimi budou pracovat, je budou interpretovat (pochopí je, vysvětlí si je) jinak, než je opodstatněné. V datech je vždy řada šumů a musí se kontrolovat např. pro konzistenci. V případě ABS ovšem s ohledem na povahu dat hrozí, že čištěním nebude odstraňování šumů, ale odstraňování dat, která jsou někomu nepohodlná.2. Na veřejný přístup k datům se uvalí časové embargo. Našich 30 let nebo amerických 50 let.Přístup ověřený i z jiných zemí. I ten ale vyžaduje důkladné ochránění archivu, nejlépe převedením do digitální podoby v úplnosti, aby se po datech zachovala digitální stopa, kdyby chtěl někdo při každé politické změně přijít a mazat.3. Data mohou být na internetu, tj. přístupná z kteréhokoliv místa, ale přístup k nim jasně identifikovaný.S ohledem na to, že zákon i politická sféra požaduje některé výsledky hned, ne za dalších 7-27 let, je to asi nejrozumnější kompromis. Přístup k elektronickým datům může být jen na žádost vědcovy instituce (a ne kteréhokoliv digitálně zakódovaného jednotlivce), sdělení konkrétního účelu použití dat a souhlasu s podmínkami využití/zneužití dat, a databáze by musela být kontruována tak, že přístup ke každému datu bude identifikovatelný. Takto funguje mnoho databází v soukromém sektoru, problém v tom nevidím.  Rozdíl oproti fyzickému příchodu do archivu a zapsání se je rozdíl 21. oproti 20. století.  Nejlepší vědce, kteřé by mohli mít zájem o zpracování naší nedávné historie (bez vedlejších záměrů) do ÚSTRu těžko dostanete, nanejvýš na stáž. A když už je tam dostanete, nebudou tam s nimi jejich kolegové (školitelé, anebo naopak doktorandi a asistenti, s nimiž na výzkumu pracují) a metodologické zázemí a kultura, která špičková vědecká pracoviště poskytují. Ta v ÚSTRu nejsou a dost pravděpodobně nikdy nebudou, protože vybudovat je by nutně vyžadovalo vytáhnout ÚSTR z politiky (zcela změnit zákon 181/2007Sb., zcela změnit způsob jmenování orgánů ústavu a částečně změnit poslání),  nalít do ústavu hodně peněz (veřejných nebo soukromých) a zapojit ho do společných projektů s předními světovými pracovišti v oblasti historie, politologie, sociologie. Z vnějšího pohledu se zdá, že o to poslední se odvolaný ředitel snažil - aspoň tak, že do vědecké rady jmenoval několik renomovaných osobností z renomovaných zahraničních institucí, jejichž PhD studenti se ve svých budoucích dizertacích mohli do takových projektů zapojit. Všichni tito pánové už ovšem z rady rezignovali._____*  Platí to dnes. Generace pod 25 let už o sobě do plenéru dává tak detailní osobní informace a spolu s Markem Zuckerbergem pléduje pro "společnost bez soukromí", že není vyloučeno, že až za 15-20 let převládne u kormidla,  pravidla ochrany osobních informací změní. (Myslím, že ne, spíš zjistí, že právo na soukromí je základním lidským právem, ale to je odbočka.)
0/0
4.5.2013 12:55
Foto

Hell

To sice zní hezky, ale jednak
To sice zní hezky, ale jednak to není zákonným úkolem ústavu, jednak za normálních okolností se archiválie digitalizují v archivech a ne v ústavech.
0/0
2.5.2013 20:52
Foto

J90a76n 15K22u73l90i88h51r28a85c84h 9233292667436

Naopak. Podle mého nejlepšího
Naopak. Podle mého nejlepšího vědomí a svědomí člověka, který  výzkum dělal i řídil,  je to v případě ÚSTRu skutečně sine qua non pro naplnění Zákona 218/2007Sb.   
0/0
2.5.2013 21:35
Foto

Hell

Nesmysl.
Nesmysl. 1) Badatelům dnes v přístupu k archiváliím v ABS nic nebrání, naopak díky zákonu mají přístup velmi luxusní oproti jiným archivům, kde se na archiválie vztahuje třicetiletá výluka. 2) Digitalizace ve Vaše podání by byla lépe zajištěna jednoduše zvětšením ABS o cca 30 zaměstnanců. K čemu by (pak) archiv potřeboval vlastní ústav? 3) Plošně zveřejňovat se dá jen něco a jen za určitých podmínek. 4) Zákon 181/2007 digitalizaci archiválií vůbec neřeší.
0/0
3.5.2013 6:01
Foto

J71a38n 52K23u38l16i76h93r46a85c10h 9213182817486

Možná žijete v 80. letech, ale svět je jinde
Ad 1) Ano, do poloviny 90. let by to bylo komfortní. Dnes je svět jinde. Hlavně je jinde ten opravdu kvalitní výzkum ve společenských vědách (velkou zásluhou nedemokratických režimů na našem území v naší novodobé minulosti), a to jak geograficky, tak přístupem. Více viz odpověď panu Schneiderovi níže.Ad 2) Nevím, jestli jde zrovna o kvantitu. Každopádně jde o specifický, ale rutinní, problém, se kterým má zkušenost každá instituce, která ke své činnosti potřebuje databáze, a nestartuje s nimi z bodu nula.Otázku, jestli archiv potřebuje ústav, si kladu také a odpovídám si na ni, že pokud má ÚSTR opravdu - nikoliv jen naoko - plnit to, co Zákon 218/2007Sb. očekává, může toho dosáhnout jedině formou spolupráce s kvalitními vědci a popularizátory výsledků výzkumu VNĚ ústavu, formou navázaných sítí a spolupráce na základě toho nejdůležitějšího a jedinečného, co ÚSTR má, tj. dat z ABS.Ad 3) Jistěže ne. Zákon řeší východiska a cíle, ne prostředky. Já ovšem bez širokého zpřístupnění archivu formou odpovídající současnosti, nikoliv 80. letům 20. století, nevidím. Více viz předchozí body a odpověď panu Schneiderovi níže. 
0/0
3.5.2013 9:35
Foto

Hell

Z Vašeho textu níže i výše se
Z Vašeho textu níže i výše se domnívám, že stále nepřesně chápete rozlišení mezi ústavem a archivem. Ústav byl ze zákona zřízen kvůli studiu, ale studium ze stejných materiálů, tedy z ABS, může provozovat naprosto kdokoliv a je v tom postaven na roveň ústavu. Pokud někdo přijde do ústavu studovat, pak přišel omylem někam jinam, v ústavu žádné materiály (archiválie) nejsou a ani být nemohou. Jinými slovy - k tomu, abych mohl studovat primární zdroje, ústav nepotřebuju vůbec, má totiž činit totéž a produkovat stejné výstupy, jako mohu produkovat sám, jsem-li dostatečně zdatný. K otázce přístupu - já jsem ale nemluvil o fyzickém přístupu, nýbrž o zákonném přístupu, který je skutečně výjimečný - k žádnému jinému typu archiválií v ČR zákon podobně široký přístup neumožňuje. Fyzický přístup je z mého pohledu v této debatě podružným, spíše technickým tématem. Ze zákona může být přístup k většině těchto archiválií pouze adresný, takže musíte jakkoliv vyřešit identifikaci badatele, a to se zatím nezmění. Což mě vede k dalšímu tématu - nejsem si jistý, zda rozlišujete mezi zpřístupněním (badateli) a zveřejněním (např. na netu). Zveřejnění u materiálů v držení ABS je skutečně velmi problematické, protože materiály jsou příliš mladé a obsahují osobní údaje. Otázku elektronizace ponechávám vzdělanějším. Ad digitalizace - to nejsou "databáze", jak píšete. Digitalizace je poměrně košatý proces, který nelze dělat způsobem "ÚSTR ČR", kdy hlavním měřítkem úspěchu byl [chybně stanovený] počet stran vložených do stroje. Nicméně to je na samostatnou odbornou debatu. Tolik k některým podstatnějším bodům, byť trochu bez ladu a skladu.
0/0
4.5.2013 6:45
Foto

J54a57n 88K68u93l61i37h30r64a43c98h 9933802367926

Odpověď na všechny připomínky je, že už nejsme ve 20. století
Už se mi nechce diskutovat na téma ÚSTR. Diskuze není plodná, pokud se v bavíme z pohledu 2 různých století. Nemějte mi to za zlé, nezabíjím diskuzi a vaše připomínky jsou věcné ... jenže: jsou to připomínky relevantní ve 20. století, nikoliv nyní.  Pro diskuze o ÚSTR naprosto dokonale platí citace P. Šebka z jiné diskuze na ČP, kterou uvádím pod čarou 1/.Archiv a ústav si nepletu. Otázku, k čemu archiv potřebuje ústav, jsme diskutovali výše a mou odpověď máte u ní. JEDINÉ OPRAVDU CENNÉ AKTIVUM, KTERÉ ÚSTR Z HLEDISKA VĚDECKÉ ČINNOSTI MÁ, JE ARCHIV. Ovšem v tom je jedinečný, protože bez dat moderní vědu dělat nelze!Proč kolem archivu existuje i ústav, je i pro mne iracionální záhadou. Nějakou hypotézu na to mám (vč. té, že je výsledkem nekompetentnosti, neznalosti ..., anebo že v počátcích šlo i o trafiky). Každopádně  představa, že touto formou zřízené, v Praze na Žižkově situované a rozpočtem značně omezené zařízení na zelené louce, s nulovou reputací a bez napojení na opravdu kvalitní akademickou instituci začne vlastními silami produkovat kvalitní vědu, je horší než nejbláznivější sci-fi.  Je to projev oné "podivné směsi ´patlámo-matlámo´ neznalosti, nevzdělanosti, neschopnosti, hlouposti, nekompetence a nepochopení".   Když už ale ústav existuje a má poslaní a úkoly stanovené zákonem, existuje cesta, jak tomuto poslání a úkolům co nejlépe příspět - dokonce jedinečným způsobem, kterým nikdo jiný přispět nemůže (protože nedisponuje Archivem StB), a tu popisuji ve dřívějším příspěvku.Ad přístup k datům:Zajistit adresný, podmíněný a identifikovatelný (v reálném čase!) přístup k datům online, zcela v duchu zákona, dnes technicky není vůbec  žádný, ani nejmenší problém.  Na to absolutně není potřeba být fyzicky přítomen v místě, kde se nacházejí data.O obsahu slova ´zveřejnění´ asi máme jiné představy a nevylučuji, že ta vaše  je většinová, proto pro zamezení omylů definuji, co mám na mysli: přístup k online datům pro kteréhokoliv vědce (třeba i podmíněný jeho afiliací s nějakou akademickou institucí, která ho k přístupu k online datům zaregistruje), který o práci s nimi bude mít zájem, a přitom specifikuje účel (konkrétní výzkumný projekt), k němuž chce data používat a zaváže se k podmínkám použití dat... aniž by kvůli tomu musel fyzicky opustit avé povinnosti, akademické prostředí a každodenní interakci s jinými vědci a uchýlit se do Prahy.  Jen z velkého potenciálního množství výzkumníků, kteří nad problémem bádají, anebo výzkumníkům, kteří formou a prostředky vědecké oponentury mohou oponovat tomu, kdo nad problémem bádal a něco o tom publikoval, máte statisticky významnou naději dojít ke "kvalitní vědě". Není to tedy úplně bezmezný přístup komukoliv anonymnímu,  úplně bezmezný přístup nemáte do většiny "veřejných databází pro účely výzkumu",  natož do soukromých databází (třeba Dunn@Bradstreet), k nimž se ovšem také může připojit každý (po splnění podmínek).  Beznezný anonymní přístup je věc čím dál řidší a abstraktnější, asi její význam přeceňujete. I svému poskytovateli internetového připojení se velmi značně identifikujete, natož správci sociálních sítí,  a u řady databází na internetu můžete jako součást služby dostávat zprávy o tom, kdo a kdy se na váš profil (nebo jinou vaši stránku)  díval, nebo si zadával hledání nějaké informace o vás.Jedna z velikých výhod digitalizace je ovšem i v tom, že zvyšují rizika a omezují možnosti manipulace. Digitální data jen tak beze stopy nezmizí.___1/ "... i 23 let od převratu v mnoha sférách našeho veřejného sektoru panuje místo profesionality spíše podivná směs ´patlámo-matlámo´neznalosti, nevzdělanosti, neschopnosti, hlouposti, nekompetence a nepochopení, podivně namíchaná s lidskou malostí a závistí a okořeněná lobisticko-mafiánskými praktikami ekonomických zájmových skupin, které se snaží urvat co se dá, kdykoliv se naskytne příležitost".  (P. Šebo v diskuzi o tom, jak v Brně dali  lekci Mayo Clinic.)
0/0
4.5.2013 12:00
Foto

J30a76n 64K74u67l69i97h49r40a26c24h 9823682367726

Žádné granty rozdělovat nemusí, stačí když
Žádné granty rozdělovat nemusí, to ani nelze doporučit. Stačí, když dobře a urychleně zdigitaliyuje, vyčistí a zkatalogizuje ta data a "hodí je" k veřejnému použití. Vědci mají své zdroje grantů,  doma i v zahraničí, a zakládat novu grantovou agenturu, která se pět let bude učit s granty nakládat, je vysloveně kontraproduktivní.   Ovšem vědci nemohou dělat vědu, opravdovou vědu, bez dat. Potřebují volný přístup k datům Archivu bezpečnostních složek. K nezpracovaným, prvotním datům, a nejlépe přímo od svých počítačů, ať už bádají v Praze, nebo v Cambridgi. Ano, i tam snad v budoucnu bude stále více lidí, kteří umí česky, nebo je čeština přímo jejich mateřština, a kolem budou mít mnohem inspirativnější vědecké prostředí a metodologickou "kulturu", než ÚSTR kdy může dokázat. Čím více vědců bude s daty moci pracovat, tím lepší výsledky z toho mohou vzejít.   Uvést ABS co nejrychleji a bez výmazů a manipulací do veřejné domény, k využití kterémukoliv vědci, je základní a nenahraditelný úkol ÚSTRu. 
0/0
2.5.2013 20:38
Foto

Goeg 8790797699789

Take by me zajimalo, jestli
Take by me zajimalo, jestli mimo monografii v Cesku publikovali nejake vedecke clanky v kvalitnich zahranicnich casopisech s IF. A dale kolik z tech monografii publikovali mimo Cesko u nejakych zahranicnich vydavatelstvi. Snese ta jejich veda zahranicni meritko?
0/0
2.5.2013 17:58
Foto

Frantisek

Hm... Zajimava představa
Fajn. A neni to treba tak, ze napsat SLUSNOU monografii neni otazka jednoho roku? A mozna ani 5 let. A pokud se v te institucio kazde dav roky venuje 3/4 roku politickzcm hratkam, tak se toho opravdu moc nenapise...
0/0
2.5.2013 17:37