Termín „džihád“ používá leckdo, nad jeho obsahem přemýšlí málokdo. Tedy alespoň v Česku, kde má téměř vždy negativní konotace. Druhé, rozšířené vydání knihy Džihád. Islámské koncepce šíření víry pojednává o klíčovém pojmu islámského práva nejen v historických souvislostech. Nově (poprvé kniha vyšla roku 1997) zaznamenává i jeho čerstvé výklady v prostředí současných radikálů. Zmiňuje ale i Júsufa al-Karadáwího, v arabském prostředí populárního televizního kazatele, kterého proslavilo angažmá v panarabské stanici Al-Džazíra.
Pro urputné bojovníky s islámským nebezpečím by kniha byla vhodným doplňkem jejich jednotvárné „antidžihádistické“ stravy. Dozvěděli by se třeba, že džihád může znamenat i souboj věřícího se sebou samým. Že také džihád mečem má svá pravidla. A že se pojmy proměňují v čase. Nově je kniha vybavena i rejstříkem, úvod však prozrazuje starou autorovu lásku, totiž rýpání do žurnalistů. Miloš Mendel: Džihád. Islámské koncepce šíření víry. Vydalo nakladatelství Atlantis, Brno, 2010, 2. rozšířené vydání, 354 stran.
