Organizátoři úterý označili za svátek národů a akci za příležitost si potvrdit závazek obrany identity národů a suverenity evropských států. „Obrovská vítězství, která nedávno vydobyly v Rakousku nebo v Itálii (Svobodná strana Rakouska) FPÖ a Liga (členské strany MENL), jsou ve skutečnosti úspěchem pro všechny, kteří se zavázali bránit skutečnou Evropu, naši společnou civilizaci, proti Evropské unii, která uzurpovala její jméno a zradila její zásady,“ uvedli na svých stránkách.
Le Penová v úterý nejprve položila věnec k památníku francouzské historické ikony Jany z Arku v Cannes a pak se vydala do Nice, kde se setkala s dalšími představiteli evropské protiimigrační pravice. Nepřítomný Wilders se podle agentury AFP nechal slyšet, že „francouzské právo dostatečně nerespektuje svobodu projevu“. Podle televize BFMTV ho čeká další soudní řízení kvůli podněcování k nenávisti a diskriminaci, které se údajně dopustil na úkor marockých přistěhovalců v roce 2014.
Nejde o sraz krajní pravice, říká o srazu krajně pravicových stran místopředseda SPD |
Le Penová vybrala Nice na francouzské riviéře jednak kvůli volebnímu úspěchu, kterého ve městě dosáhla v loňských prezidentských volbách, jednak kvůli protiimigračnímu postoji značné části jeho obyvatel. Ve francouzském rozhlase ráno tvrdila, že imigrační vlna do Evropy zdaleka nepolevila a že hrozí další masový příliv přistěhovalců z okolních kontinentů.
„Evropská unie má dnes katastrofální důsledky pro naše země. Přesto může být jiná Evropa, Unie evropských národů,“ řekla Le Penová poté na shromáždění. „Evropa je dobrý nápad, ale Evropská unie ji zabíjí,“ dodala.
Vystoupení i ostatních lídrů nacionalistických stran se nesla v duchu tradiční kritiky namířené proti EU. Nejinak se v projevu přenášeném na webu vyjádřil i Okamura, který hovořil o potřebě skutečného boje proti „nástupu nové totality“, přičemž varoval před „odnárodněním národů Evropy“ a zdůraznil, že „totální nadvláda elit“ potřebuje poslušné poddané. Podle něho Brusel „vede válku proti vlastenectví“.
Na setkání byli i nacionalističtí předáci z Rakouska (za FPÖ), Vlámska, Polska, Bulharska a Řecka.
