Výběr nejsympatičtějšího kandidáta může uškodit, říká lektor kritického myšlení

Lidovky.cz: Jak byste popsal proces kritického myšlení?
Kritické myšlení je schopnost posuzovat kvalitu informací a zdrojů. Člověk se musí zamýšlet nad tím, kde se informace vzaly a jak se dají propojit s tím, co už ví, aby se dokázal lépe rozhodnout. Například vám doktor na základě diagnózy doporučí léčbu, vy se ale dozvíte ještě o jiném postupu. Čemu budete věřit? V tu chvíli přichází na řadu kritické myšlení. Pomůže vám se rozumně rozhodnout, které informaci věřit a řídit se jí.

Lidovky.cz: Měli bychom tedy nedbat rad odborníků a rozhodovat se na základě svého rozhodnutí i přesto, že nejsme v daném tématu dostatečně informovaní nebo vzdělaní?
Pokud bychom šli hodně do důsledku, je spoléhání se na odborníky do určité míry špatně. Přiznáváme tím svou neznalost a sami se nad problémem nezamýšlíme. Mýlit se ale může i odborník. V případě složité oblasti bych tedy doporučil alespoň nespoléhat se pouze na jednoho lékaře. Pokud máte pochybnost o správnosti úsudku odborníka, zeptejte se dalších. Na druhou stranu lidé občas dají více na svůj pocit a mnohdy skončí u nevědecky podložených léčebných postupů, kde není ověřená ani jejich funkčnost. Zrovna minulý rok publikoval doktor Skyler Johnson studii1, v níž dokládá, že lidé mají mnohem větší šanci nemoci podlehnout, pokud se rozhodnou před ověřenými lékařskými postupy upřednostnit alternativní léčbu.

Lidovky.cz: Dá se kritické myšlení změřit jako například inteligence?
Lidé zaměňují kritické myšlení s inteligencí. Myslí si, že díky své inteligenci přemýšlí zároveň kriticky. Mnohdy to přitom funguje obráceně, protože inteligentní lidé si dokážou lépe obhájit i mylné názory a dále se v nich utvrzovat. Pro měření kritického myšlení vzniknul v Česku test, který si může každý vyzkoušet na Startupjobs.cz a zjistit, jak na tom je. 

Lidovky.cz: Aplikoval byste kritické myšlení za všech okolností, nebo bychom měli naslouchat i svým emocím?
Kritické myšlení neznamená jít vždy proti emocím nebo intuici. Při jakémkoli rozhodování bychom měli využít všech relevantních a dostupných zdrojů informací a propojit je, jako když zasedá rada moudrých s různými názory. Musíme ale zohlednit, o čem rozhodujeme a podle toho přisoudit rádcům slovo různé váhy. Například při výběru životního partnera je jasné, že důležitou roli sehrají osobní sympatie a emoce. Naopak při výběru zaměstnance může náklonnost nebo antipatie ke kandidátovi zbytečně zkreslit hodnocení a vést ke špatnému rozhodnutí.

Lidovky.cz: Co když se člověk pomocí kritického myšlení snaží rozhodnout mezi dvěma různými, a přesto vědecky podloženými názory? Nevzniká frustrace z toho, že se nemůžeme dobrat univerzální pravdy?
Pokud by vědecké výzkumy dospěly k rozporuplným závěrům, můžeme se podívat na jejich provedení a prozkoumat, zda se nejedná o pavědu. Tu můžeme odmítnout a držet se kvalitnějších informací, tedy opravdové vědy. Na některé otázky je ale těžké najít objektivně správnou odpověď, vždy totiž záleží na námi zvoleném měřítku. Na letišti budete bezpečnost řešit různě podle toho, zda je pro vás priorita bezpečí nebo osobní svoboda. Lidé ale mnohdy kriticky nepřemýšlí, aby se vyhnuli frustraci v podobě znejišťujících informací. Nazývá se to pštrosí efekt. Strkáme hlavu do písku před informacemi, které vnímáme jako nepříjemné. Jako když lidé nechodí na preventivní prohlídky k lékaři, protože by náhodou mohli zjistit, že je s nimi něco špatně. Ale to je přece smysl preventivní prohlídky. Také se k lékařům vždycky přemlouvám. Ale už pouhé uvědomení si, že bych jít měl a postavím se nepříjemnému pocitu, je způsob, jak dosáhnout lepších výsledků.

Lidovky.cz: Sledujete pravidelně média?
Média sleduji hodně vybíravě. Nedívám se každý večer na televizní zprávy, raději si čtu delší články. Pokud vás zajímá nějaké téma, přečtěte si o tom knihu, běžte na přednášku, kde se jde do hloubky. Do médií se nikdy nedostanou všechny události, které se staly, a po svém zkreslují realitu. Vždy se v nich zrcadlí určitý pohled, i když je tady spousta novinářů, kteří se opravdu snaží být objektivní. A v konečném důsledku ani u získaných informací nemáte záruku, že jsou celistvé a kompletní.

Lidovky.cz: Čím bychom se měli při konzumaci médií řídit?
Samozřejmě máme tendenci sledovat média, která potvrzují naše názory, protože je nám to příjemnější. A proto to děláme častěji, než něco nepříjemného. Z tohoto důvodu lidi nabádáme zejména k tomu, aby cíleně vyhledávali informace, které jsou v rozporu s tím, čemu věří. O rovnoměrné sledování médií se musíme snažit cíleně, abychom narušili informační bublinu, do které se jinak uzavíráme.

Lidovky.cz: Stále více se setkáváme s tzv. fake news. Jak je na první pohled rozlišíme od pravdivých informací?
Můžeme se podívat na to, jak fake news vypadají, protože spoustu z nich lze odhalit poměrně jednoduše. Kladou si za cíl si vytvořit atmosféru relativní až neexistující pravdy a vyvolat iluzi, že nás tíží problémy, které ve skutečnosti nejsou. Neexistující problém příslušné instituce logicky neřeší a neaktivita institucí demonstruje jejich neschopnost, čímž je cíleně podrývána důvěra lidí v ně. To je jednoduchá taktika, kterou používají nejen různé dezinformační weby.

Lidovky.cz: Čeká nás volba prezidenta. Uplatňují lidé více kritické myšlení právě ve chvílích, kdy se rozhoduje o takto závažných otázkách?
Volba prezidenta je dost komplikovaná záležitost. Tudíž náš mozek si ji raději zjednoduší a vybere kandidáta, který je nám nejsympatičtější. Což vůbec nemusí znamenat, že bude zastávat naše zájmy, možná dokonce naopak. Díky takovému zjednodušení můžeme zvolit někoho, kdo aktivně přispěje k tomu, že se nám povede hůře.

Lidovky.cz: Čím by se tedy měli voliči při rozhodování řídit?
Ještě předtím, než bych se zamyslel nad kandidáty, dal bych si dohromady 3 až 6 kritérií, která považuju za důležitá. Pro někoho může být klíčové, aby byl prezident prozápadní, aby nás chtěl udržet v EU, v NATO, nebo se zaměřoval na spojování společnosti. Zároveň by měl každý zohlednit, co může prezident reálně změnit a ovlivnit. Všechna kritéria pak doporučuji si napsat a ověřit si, na kolik jednotliví kandidáti kritéria splňují. Určitě bych také zkontroloval to, jaký má člověk kredit ohledně pravdivosti vyjadřování na stránce Demagog.cz. V případě současného prezidenta, který se chystá žádat občany o důvěru, bych se určitě podíval na jeho působnost. Zhodnotil bych, zda chci, aby tento člověk pokračoval v úřadu. Protože nejlepším ukazatelem budoucího chování lidí je chování minulé. Sám se ve volbách takto rozhoduju.