ČSSD a ODS nechají rozhodování na poslancích. Poslanecké kluby vládní KDU-ČSL i opozičních TOP 09 a KSČM budou jednotně hlasovat pro vydání Babiše a Faltýnka. Podle zástupců těchto stran nemá Sněmovna rozhodovat o vině a nevině, ale měla by toto rozhodování přenechat orgánům činným v trestním řízení. ČSSD a ODS nedaly svým poslancům pokyn, jak mají hlasovat, v klubech obou stran je ale velká většina zákonodárců připravena vydání Babiše s Faltýnkem podpořit.
Kauza ‚teroristického útoku na vlak‘. Pražský městský soud nařídil na dnešek a následující dva dny další hlavní líčení v kauze přípravy teroristického útoku na vlak. Zatím není jasné, jak bude soudní proces pokračovat kvůli změně v obsazení trestního senátu, z něhož byl kvůli podjatosti vyloučen jeden z přísedících. Advokáti obžalovaných zřejmě nebudou chtít, aby se celý proces před novým senátem opakoval, státní zástupce Vladimír Pazourek nechtěl svůj další postup komentovat.
Soud začal kauzu rozplétat v srpnu 2016 a letos v dubnu případ spěl k rozuzlení. Advokáti obžalovaných však uspěli s námitkou na podjatost přísedícího Petra Blahuše, který se ke kauze vyjadřoval na sociální síti, a tak vznikly pochybnosti o jeho nestrannosti.
Plíšková o semifinále. Tenistka Karolína Plíšková bude ve čtvrtfinále grandslamového US Open čelit razantní hře a dobrému servisu. Světová jednička se ve středu v New Yorku střetne s Američanku Coco Vandewegheovou. Plíšková má ve vlastních svých rukou, zda-li po turnaji zůstane v čele žebříčku. Pokud zopakuje loňské finále ve Flushing Meadows, bude dál na trůnu. Nejdříve ale musí zdolat nepříjemnou Vandewegheovou, která v osmifinále vyřadila Lucii Šafářovou a hraje v turnaji podle své tradice hodně tvrdě a dobře podává. „Žádná z holek, kterou jsem měla, tady zatím nehrála tak rychle,“ řekla Plíšková.
Žaloba Slovenska a Maďarska. Soudní dvůr Evropské unie rozhodne o žalobách Slovenska a Maďarska na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Generální advokát Soudního dvoru EU Yves Bot navrhl zamítnutí žalob. Mechanismus, přijatý v září 2015, podle něj účinně a přiměřeně přispívá k tomu, že Řecko a Itálie mohly čelit důsledkům tehdejší migrační krize. Systém kvót byl přijatý proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka a Rumunska.