LIdovky.cz: Můžete popsat, co jste dělala, když došlo k útoku?
Je tu v Nice taková promenáda, na které měl proběhnout program na oslavu 14. července. Po ohňostroji tam bylo připraveno několik pódií, na kterých měla hrát muzika. Byla tam spousta lidí.
Lidovky.cz: Byla jste na promenádě sama?
Ne, s mojí alžírskou kamarádkou. Mířily jsme na konec promenády za kamarádem, který tam na nás čekal. To nám možná zachránilo život. Ohňostroj skončil a já si vybírala stage, ke které půjdu. V tu chvíli jsme viděli, že všichni začali utíkat pryč. Říkala jsem si, jestli lidé se lidé nelekli ohňostroje, jeho zvuk se odrážel od budov u pláže a vytvářel takovou zvláštní ozvěnu - znělo to jako by někdo střílel a někdo si to mohl splést s teroristickým útokem.
Lidovky.cz: Co jste dělala vy?
Zeptala jsem se policisty, který tam byl, zda neví co se děje. Nikdo ale nic nevěděl. Utíkaly jsme s kamarádkou ulicí na konec promenády, ale shora utíkali lidé proti nám. Panoval tam absolutní chaos. Zalezly jsme do jednoho hotelu a pořád nevěděly, co se děje. Bouchaly jsme na dveře pokojů, ale nikdo nám dlouho neotevřel. Ani se těm lidem nedivím, sami asi měli strach. Až nám pak otevřela jedna paní a u ní jsme se schovali s dalšími lidmi.
Lidovky.cz: Jak jste zjistila, že jde o teroristický útok?
Pustili jsme si v tom pokoji zprávy a zjistili, že najel kamion do lidí. Já jsem poté zavolala domů do Česka rodině, abych jim řekla, že jsem v pořádku. V tu chvíli v televizi začali zvyšovat počty zraněných a mrtvých. Bylo to hrozné...
Lidovky.cz: Jak vypadali místní? Francie se dlouho bála útoku během fotbalového Eura, nakonec přišel několik dní po jeho skončení...
V první chvíli byli samozřejmě vyděšení a v šoku. Pobíhaly tam maminky s kočárky, ujíždět se snažili i lidé na invalidních vozících, i když pořádně nevěděli před čím a kam. Byl to strašný šok. Tady v Nice jsme na azurovém pobřeží, je tu krásně a od rána nás v rádiu lákali na skvělý program oslav. V životě by mě nenapadlo, že se stane neco podobného...
Lidovky.cz: Jak jste se do Nice vůbec dostala?
Studuji filosofii na univerzitě v Pardubicích, nyní jsem na praktické stáži v Nice v rámci programu Erasmus.
Lidovky.cz: Neplánujete se teď předčasně vrátit domů?
Samozřejmě mi hlavou tahle myšlenka probleskla. Ale zůstanu tady. Francie pro mě hodně znamená. Nezastrašilo mě to tak, abych se sebrala, sbalila kufry a utekla. Spíš mám strach o jiné české turisty.
  |
Lidovky.cz: Koho myslíte?
Minulý týden jsem tady potkala čtyřčlennou rodinu z Brna, prý bydlela kousek od pláže. Nevím, co s nimi je a mám o ně strach.
Lidovky.cz: Jak to vypadá v Nice nyní, před pátou hodinou ráno?
Létají tu vrtulníky, v moři jsou policejní lodě. Lidé tam naskákali do vody, není tu totiž kam utéct. Je tu jen moře, silnice a baráky...
