Z ukrajinského rozhlasu znějí rady, kde se schovat při náletu, a co dělat, když na sídliště, kde žijete, letí nálož z raketového systému Grad. Vojenský expert Oleg Ždanov nabádá v rozhovoru pro stanici Věsti, aby si lidé při útoku okamžitě lehli na zem. „Hlavně neutíkat!“ vysvětluje. „Jen vleže máte šanci, že vás střepina přeletí.“
    |
Výjimečný stav
Politici měli na Ukrajině jiné téma: vyhlásit, či nevyhlásit na Ukrajině válečný stav. Vláda v pondělí vyhlásila zatím režim výjimečné situace v Luhanské a Doněcké oblasti, což není výjimečný stav, který musí schválit parlament.
Po celé Ukrajině pak platí tzv. zvýšená pohotovost, což ale z hlediska omezení občanských práv a svobod nic neznamená. Ve východoukrajinských obcích budou na příkaz prezidenta Porošenka zřízeny společné vojensko-občanské administrativy, které až do řádných místních voleb budou nahrazovat samosprávu.
K TÉMATU:‚Pomstíme se.‘ Proruští separatisté táhnou na další ukrajinská města  Vůdce doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko (uprostřed), obklopený strážemi. |
Týká se to především měst a vesnic, ze kterých jsou vytlačeny separatisté a nad nimiž přebírá kontrolu ukrajinská armáda. Takových je v současnosti ale stále méně. Naopak. Přibývá těch, nad kterými přebírají kontrolu povstalci.
Z Moskvy v pondělí zazněl po delší době hlas prezidenta země Vladimira Putina: „Kyjevské vedení odmítá jít cestou mírového řešení,“ prohlásil před studenty univerzity v Petrohradu. Usměvavý, v dobré náladě mladým Rusům sdělil, že na Ukrajině zuří „občanská válka“ a že ukrajinská armáda je „zahraniční legií NATO, která, samozřejmě, nehájí národní zájmy Ukrajiny“.
Ve stejný den generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg po mimořádném zasedání komise NATO – Ukrajina opět obvinil Moskvu, že „podporuje separatisty živou silou i zbraněmi“. Během posledního týdne údajně Rusko dodalo na východní Ukrajinu stovky těžkých zbraní.
Ostré výměny názorů nemají ale pro obyvatelstvo východoukrajinských oblastí zatím žádné důsledky. Na linii se bojuje dál.
PSALI JSME: |
Putin chce satisfakci
Pondělní výroky ruského lídra zhodnotil ruský politolog Stanislav Bělkovskij jako snahu Moskvy donutit EU a USA k přímým rozhovorům s Kremlem. Respektive k jednání rovnocenných velmocí o Ukrajině. Nikoliv s Ukrajinou. „Nejdřív z iniciativy Německa zrušili summit v Astaně, pak Putina nepozvali do Osvětimi, proto se rozhodl pro vyostření atmosféry a eskalaci konfliktu,“ vysvětlil expert, proč se Putin zřejmě cítí uražen a snaží se o satisfakci.
Na Putinova slova zareagoval i oficiální mluvčí ukrajinské protiteroristické operace Andrej Lysenko: „Ukrajinskou zem brání ozbrojené síly, pohraničníci, ministerstvo vnitra, Národní garda a Služba bezpečnosti Ukrajiny.“ Lysenko zdůraznil, že dobrovolně odešli na frontu ukrajinští učitelé, řidiči, horníci a byznysmeni.
Někteří ale nejsou dostatečně na boj připraveni. Dramatická je situace u Debalceva a Avdějevky, kde ukrajinským jednotkám hrozí obklíčení. Tyto pesimistické zprávy značně ovlivňují veřejné mínění. Úderem pro bojovou morálku obyvatelstva je i šíření videí se záběry znetvořených těl ukrajinských vojáků. Servery separatistů, jako například „Chto-proishodit.ru“, přinášejí zprávy o obrovských ztrátách v řadách ukrajinské armády.
Enemy amasses forces at #Debaltseve direct, N of Avdiivka, in Horlivka. Rus troops+ militants https://t.co/97X92MJsTQ pic.twitter.com/MIe2UBeYm8
— EuroMaidan PR (@EuromaidanPR) 27. Leden 2015Ukrajinci požadují důkazy o tom, že jejich země byla napadena silným nepřítelem, sousedním Ruskem. Jen tak dokáže veřejnost pochopit porážky. Jinak za ně činí zodpovědné politické špičky. Ve snaze vyhovět občanům včera šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Valentin Nalivajčenko uvedl, že útoku na Mariupol skutečně velel občan Ruska. V současnosti podle něj je 41 ruských občanů zatčeno pro podezření z terorismu.
Protesty proti válce:
