Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

VÝHLED 2018: Přetlačí Evropská unie odpůrce migračních kvót?

Svět

  17:00
PRAHA/BRUSEL - Migrační vlna, která zasáhla Evropu před dvěma lety, opadla. Dost možná nejtěžší rozhodnutí za dlouhé roky ale EU teprve čeká. Členské země se musí dohodnout na trvalém přerozdělení běženců.
Lze vůbec migranty přesouvat proti jejich vůli?

Lze vůbec migranty přesouvat proti jejich vůli? foto: Richard Cortés, Česká pozice

„Je čas přiznat si pravdu. Nemůžeme a nikdy nebudeme schopni zastavit migraci,“ otevřel před několika dny svůj komentář pro bruselskou mutaci serveru Politico eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.

Na 258 milionů lidí ve světě momentálně žije mimo svou zemi původu. O 14 milionů víc než o rok dříve. Jen od roku 2000 počet mezinárodních migrantů –legálních i nelegálních – vzrostl o 49 procent. Není to už jen otázka krizového managementu, ale realita 21. století. Svými slovy tak Avramopulos předestřel zejména to, že hermeticky uzavřít unijní hranice zřejmě nikdy nebude možné.

Ve stopách uprchlíků Josefa a Marie. Papež kritizoval nucenou migraci ve světě

Nelegální migraci do Evropy se sice podle řeckého komisaře podařilo meziročně snížit o 63 procent. Jenže i tak podle Mezinárodní organizace pro migraci od začátku roku na kontinent přišlo přes 178 tisíc běženců – k již 227 tisícům těch, kteří k evropským břehům dorazili loni, a víc než milionu v roce 2015. Tou nejpalčivější otázkou tak zůstává, kdo se o ně postará. Na 700 tisíc žadatelů se jenom letos dočkalo udělení právní ochrany, a smějí tedy v Evropě zůstat.

Uprchlíci u hranic

Snad jen máloco přitom dokázalo za poslední roky členské země tolik rozdělit tak jako možný trvalý mechanismus přerozdělení uprchlíků. Více než dva roky diskusí nepřinesly žádný konkrétní výsledek a rozpory přetrvávají. Česko, Polsko a Maďarsko kvůli rezolutnímu odmítání systému kvót dokonce nyní čelí žalobě u unijního soudu. Čím dál nevyhnutelnější se tak jeví to, že by o sporném povinném přerozdělovacím mechanismu mohly členské státy hlasovat tzv. kvalifikovanou většinou. Tedy že by mohly ostatní země ty, jež takové opatření odmítají, přehlasovat.

„Nejsem zastánce rozhodování kvalifikovanou většinou, ale ta možnost tu je,“ nechal se slyšet pro média při prosincovém summitu unijních lídrů šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Stávající systém v praxi nefunguje a otázka reformy unijního azylu se skloňuje intenzivně již nejméně dva roky. Oficiálně by žádost o azyl dle tzv. dublinského systému měla projednat ta země, na jejíž území žadatel vkročí jako první. Středomořské státy, zejména Itálie, ale už dávno volají po větší solidaritě a rovnoměrném rozptýlení azylantů.

Hnali je za tmy po kolejích. Šestiletou migrantku přejel vlak, rodina teď žaluje policii

Podle Junckera jsou tak některé členské země připravené usilovat o hlasování kvalifikovanou většinou, pokud snahy najít konsenzus selžou. Čas na vyjednávání je do června. Do té doby má padnout rozhodnutí, jak bude vypadat nejen unijní azylová reforma, ale i třeba reforma eurozóny, jak ji prosazují její dvě největší ekonomiky, Německo a Francie.

Zrovna teď je hlavní usušit si zcela promočené věci

„Bude možné najít kompromis? Zdá se to být velmi obtížné, ale musíme se snažit, jak jen to jde,“ neskrýval jistou skepsi ve své reakci na okraj posledního summitu předseda Evropské rady Donald Tusk. Jak ale dodal vzápětí, poslední debata unijních lídrů ukázala shodu států na tom, že přerozdělování není řešením nelegální migrace. Tím má být podle něj lepší ochrana vnější hranice EU, lepší návratová politika a spolupráce se zeměmi původu migrantů. Pozornost se v tomto ohledu upírá zejména k Africe, odkud dnes přichází nejvíce utečenců spolu s uprchlíky z oblastí konfliktů.

Oslabí ‚kladivo‘ na migranty? Zvyšte soudní ochranu cizinců, žádají senátoři i soudkyně

Zejména díky předloňské dohodě s Tureckem a dominovému uzavření hranic na Balkáně se v masovém měřítku stala neprůchozí nejfrekventovanější běženecká trasa do Evropy. Zatímco loni do Řecka připlulo na 172 tisíc lidí, letos do poloviny prosince to bylo už jen 28 tisíc. Také do Itálie díky vybavení, spolupráci s libyjskou pobřežní stráží a omezení působení některých neziskových organizací ve Středomoří připlulo do půlky prosince na 118 tisíc lidí, o 63 tisíc méně než loni.

Nárůst nelegální migrace ale pocítilo Španělsko, kam letos připlulo přes Středozemní moře na 20 tisíc lidí a dalších více než 5000 jich jeho hranici překročilo suchou nohou – primárně v jeho severoafrických exklávách Ceutě a Melille. Loni to přitom dohromady bylo lehce přes 13 tisíc lidí.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...