Stoupenci Václava Klause by se mohli po víkendu posmívat Ivanu Langrovi za jeho kongresovou „nevýhru“. Langer přišel o post prvního místopředsedy po intervenci Mirka Topolánka.
Opak je ale pravdou. A to i přesto, že Langer byl krátce po volbě očividně naštvaný, že se za něj Topolánek nepostavil, a naopak jej potopil. Navzdory momentálním pocitům se Ivan Langer může považovat za nekorunovaného krále celého kongresu.
Za prvé dodal Topolánkovi potřebné hlasy k jeho zvolení. Dokázal, že on sám má vliv na téměř polovinu strany. Dokázal, že když na to přijde, umí zmobilizovat velkou část krajů. Za druhé, a to je ještě důležitější, mu musí být Topolánek vděčný, že mu pomohl s pražskými delegáty. Kdyby totiž Langer neodstoupil z boje o prvního místopředsedu a třeba nedej bože vyhrál, podle kuloárových informací by mohlo dojít na hrozbu pražské části strany adresovanou Topolánkovi, že by ve sněmovně dlouho nepřežil. Langer má tak zavázaného předsedu strany hned dvakrát. Navíc – slovy Pavla Béma – na místě běžného místopředsedy „tolik nefouká“ jako na postu „prvního“. V případě, že se straně nebude dařit ve volbách do europarlamentu, přežije celou situaci mnohem lépe. Ivan Langer si může nyní v klidu vyzkoušet svoje „marketingové triky“ z ministerstva vnitra během nadcházející kampaně. Pokud se mu bude dařit, nikdo se bez něj neobejde.
Čtěte Kongres ODS na str. 2
