Je teprve polovina října a fotbalová reprezentace už má za sebou „zápas o všechno“. Úspěšně, byť porazit Slovinsko by byla ještě před dvěma lety naprostá samozřejmost. Proto se sluší zatleskat, ale hned potom položit klíčovou otázku: Díky, hoši, ale co dál?
Ani sebelepší výsledek ze včerejšího utkání totiž nesmí zakrýt mizernou hru v Severním Irsku a Polsku. Pokud bude český tým vyhrávat jednou za tři zápasy, o světovém šampionátu si může nechat zdát. Před trenérem Radou proto dál stojí několik naléhavých úkolů. Jak probudit v hráčích vůdčí schopnosti? Kde urychleně najít tvůrce hry, když se po třech zápasech jasně ukázalo, že bez něj se hrát nedá? Jak dát hře myšlenku? Odpověď nepřinesl ani včerejší duel.
Rada od počátku své mise tvrdí, že nemá čas na experimenty. Teď by si ho ale měl rychle najít, než bude pozdě. Domlouvat si na červenec 2010 přátelák s Albánií by byla věčná škoda.
