Naučná stezka začíná na cestě od parkoviště k Javoříčským jeskyním. Ještě než k ní vystoupáme, jdeme kolem památníku a společného hrobu 38 mužů z obce Javoříčko. Tato obec byla 5. května 1945 vypálena oddílem SS a muži od 15 do 75 let postříleni.
Javoříčské jeskyně vytvořil ve zdejších vápencích předchůdce potoka Špraňku již ve starších třetihorách. Jen svrchní patro je zpřístupněno veřejnosti, pod ním leží střední patro se složitým labyrintem chodeb a chodbiček a s velkými rozsedlinovými propastmi. Zdejší jeskyně mají snad ze všech našich zpřístupněných jeskyní nejbohatší krápníkovou výzdobu. Ke své škodě se lidé většinou od jeskyní vracejí zpět. Naučná stezka na svém okruhu ukazuje další zajímavosti zdejšího krasu. Z jeskyně Zátvořice zbyla jen skalní brána, vysoká tři a široká 14 metrů. Při zpřístupňování jeskyní se v Zátvořici nalezly kosti srstnatého nosorožce – ten tu žil asi před 35 000 let v době ledové.
Voda, která přitéká do krasového území, mizí v ponorech. V době, kdy potok Špraněk tekl asi o 25 metrů výše než dnes, tedy v úrovni dnešního středního patra Javoříčských jeskyní, byl činný ponor pod Zkamenělým zámkem. Najdeme tu velkou skalní bránu, vlastně zbytek staré jeskyně. Vlastní ponorná jeskyně má široký vstup a rozvětvuje se do komínů a menších prostor, vyplněných usazeninami a sutí. Hrozí to řícením a dalším zavalením.
Potok Špraněk tu teče jen za velké vody, jinak se voda ztrácí v několika ponorech ve dně. Kam voda teče, se podařilo zjistit až pomocí barviv. Většina vytéká krasovým pramenem Čerlinka až na levém břehu Moravy mezi Litovlí a Červenkou.
