Počítá s tím minimální ze tří variant demografického vývoje ČR a jeho dopadů na důchodový systém, které na tiskové konferenci think-tanku CESTA (Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii) představil demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Podprůměrná plodnost
Vývoj bude záviset především na počtu narozených dětí na jednu ženu a na tom, kolik se do České republiky přistěhuje cizinců. Plodnost žen v ČR se pohybuje pod průměrem Evropské unie. Minimální varianta prognózy předpokládá pokles počtu dětí na jednu ženu ze současných 1,5 na 1,4 a pokles ročního migračního přírůstku ze současných zhruba 15.000 na 10.000 osob.
Střední varianta uvažuje o postupném nárůstu plodnosti na 1,7 dítěte a migračním přírůstku 25.000 osob ročně. Maximální varianta naproti tomu počítá s postupným nárůstem plodnosti až na dvě děti na ženu a s nárůstem ročního migračního přírůstku na 40.000 osob. "Bohužel poslední informace jsou spíše varující," konstatoval Fiala.
Experti podle něj předpokládají pokles plodnosti. Jde přitom o pokračování trendu, který jenom na čas přerušila zvýšená porodnost silných populačních ročníků 70. let.
Více bude důchodců
Podle minimální varianty by počet obyvatel mohl do roku 2050 klesnout zhruba na 9,5 milionu osob a do roku 2100 na 6,5 milionu. Podle maximální varianty by naopak vzrostl na 12 milionů do roku 2050 a na 14 miliónů do konce tohoto století. Střední varianta by znamenala zachování počtu obyvatel zhruba na současné úrovni.
Prognóza vypracovaná Fialou je vypočtena s ohledem na vývoj důchodového systému. Novela schválená nedávno v parlamentu zrušila horní hranici věku pro odchod do důchodu. Letošní čtyřicátníci by podle ní měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085.
Ani trvalé zvyšování důchodového věku přitom nezabrání určitému nárůstu počtu důchodců připadajících na 100 osob v produktivním věku po roce 2030, kdy budou do důchodu odcházet silné populační ročníky narozené v 70. letech. Tento nárůst však bude podle prognózy pouze dočasný.
Penzista (ilustrační foto)
Podle nejméně příznivé varianty by kolem roku 2060 připadalo na 100 osob v produktivním věku 58 osob starobních důchodců namísto dnešních 38, do roku 2100 by však tento počet poklesl na 46. Podle střední varianty by počet lidí v důchodovém věku na 100 osob v produktivním věku vzrostl jen na necelých 50 a do roku 2100 poklesl na 35, tedy na nižší hodnotu než v současné době.
Maximální varianta předpokládá nárůst počtu důchodců na 100 produktivních osob jen na 44 a následný pokles na 29, tedy hluboko pod současnou úroveň.
Nevýhodou uvedeného ukazatele je skutečnost, že počet osob v produktivním věku není dobrým odhadem počtu lidí, kteří jsou zaměstnáni a odvádějí příspěvky do důchodového systému. Přesnějším ukazatelem míry ekonomické zátěže důchodového systému je proto porovnání počtu osob v důchodovém věku a počtu pracujících. Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2010 zaměstnáno zhruba 45 procent obyvatel ČR.
ČTĚTE TAKÉ |
"Předpokládám, že tento podíl zůstane zachován, jde o 70 až 80 procent osob v produktivním věku," uvedl Fiala. Podle minimální varianty by tak počet důchodců na 100 zaměstnaných osob vzrostl ze současných 49 na 70 kolem roku 2060, do konce století by však poklesl na 61. Střední varianta předpokládá nárůst pouze na 60 důchodců na 100 zaměstnaných a následný pokles na 47. To je méně než nyní. Při maximální variantě by počet důchodců na 100 zaměstnaných osob vzrostl pouze na 54 a následně poklesl na 39, což je opět výrazně méně než dnes. I při nejméně příznivé - minimální - variantě by počet zaměstnaných na jednoho důchodce neklesl pod 1,4.
