* LN Je zajímavé, že univerzitní prostředí, které je vnímáno jako více či méně odtržené od života, se stalo podkladem pro váš úspěšný román.
S tím úspěchem asi souvisí to, že jde o první norskou knihu z tohoto prostředí, takže zde hraje roli patrně i takové to - podívejme se na něco, co jsme ještě nikdy neviděli.
* LN Ovšem univerzitní prostředí jste pojednala značně kriticky. Jste teď na norské akademické půdě něco jako odpadlík?
Sama jsem rozhodnutá, že s akademickým životem už nikdy nechci nic mít. Minulý týden jsem potkala bývalou kolegyni, která mi říkala, že tam mají volné místo, jestli to nechci znovu zkusit. Ale to já v žádném případě nechci.
* LN Odešla jste z univerzity po určitých sporech. Napsala byste takový román, i kdybyste tam dodnes působila? Protože takhle to může vypadat jako akt pomsty.
Možná... Začala jsem to psát v jistém afektu, jako pomstu. Postupně mě to ale opouštělo a myslím, že se tak ten román brát nedá... I tak bych ale něco takového napsala, protože jsem cítila, že na univerzitě něco není v pořádku. Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem nejdřív odešla a pak jsem až začala psát.
* LN Teď bychom měli o univerzitě říci také něco pozitivního.
Doufám, že z té knihy je vidět, že mám velice ráda vědění a univerzita je v tomto směru velmi dobrou institucí. Je tam plno lidí, kteří strašně milují svůj obor a všechno mu obětují, a s takovými lidmi bylo velice příjemné se stýkat.
* LN Ve vašich knihách se často objevují ženy, které na svůj vzhled dbají až přehnaně, a jsou tak nahlíženy velmi kriticky. Je to nějaká vaše reakce na feminismus?
Já se také považuju za feministku. Ale přesto, že jsem žena, nemůžu psát pouze o tom, že ženy mají jen dobré vlastnosti. Takže jsem byla nazvána také antifeministkou, což je naprostý nesmysl. Žena rozumí ženě daleko lépe než muži. I když v románu Ti nejlepší z nás i v nové knize je hlavní postavou muž. Což je náročnější - uvnitř jsme si podobní, ale musím myslet třeba na takové věci, že se můj hrdina ráno nesmí zapomenout oholit.
* LNA píšete mužské postavy i proto, abyste aspoň v románu potkala svého vysněného muže?
Je pravda, že do Pala, když jsem Ty nejlepší z nás psala, jsem byla zamilovaná.
* LN Jak tedy vnímáte pozvolné oslabování mužské pozice a na druhou stranu stupňující se emancipaci žen? Jsou tyto procesy na sobě závislé?
Odpovím vám takhle: jestliže se mužova síla opírá o ženinu slabost, tak to nemůže nikam vést.
* LN A když jsme mluvili o univerzitním prostředí a vy jste lingvistka - může ženě imponovat muž, který je třeba odborníkem na předložky?
Pokud ona sama je lingvistka, tak se jí to musí zdát ohromně sexy... V jiném případě je to asi trochu problém.
* LN Norsko je vnímáno jako země s řídkým osídlením a s velkými zásobami ropy. Jak ho zasáhla krize?
To je otázka přímo na tělo. Prodej knih totiž klesl o třicet procent a dotklo se to také trhu s byty.
* LN Ale státní podpora spisovatelů je, předpokládám, stále štědrá.
Tady je důležité to, že existuje nařízení o koupi, kdy stát musí odebrat do každé knihovny dva výtisky knihy. A knihoven je v Norsku asi tisíc.
* LN Co teď píšete?
Právě jsem odevzdala nový rukopis... Je to román Spravedlivý postavený na skutečné události. V 80. letech bylo v Norsku velice sledované zneužívání dětí. Já jsem popsala jeden případ zneužívání dcerky otcem. Ovšem později se ukázalo, že to bylo celé vymyšlené - že si to maminka vybájila. Román ještě nevyšel, a už byl prodán do Dánska, Švédska a Francie, takže mám radost. Doufám, že vyjde brzy i česky.
* LN Vy jste také napsala článek, v němž ukazujete, že pro ženské pohlavní ústrojí existuje v norštině 243 výrazů. To vypadá, že je norština ohromně bohatý jazyk...
Kolik jich máte v češtině?
* LN To jako slušně vychovaný hoch nemůžu umět tak rychle spočítat.
Myslím, že v jiných jazycích je to podobné číslo. U nás se užívá třeba „tunel lásky“ nebo „růžové poupě“... Výrazů pro pohlavní ústrojí je nekonečně mnoho.
***
Univerzitní rebelka
Helene Uri (1964) donedávna působila na vědeckém pracovišti univerzity v Oslo. Nyní se věnuje už pouze psaní. Publikovala řadu románů a vedle toho také knihu Anna v pátek, v níž mladému čtenáři přibližuje jazyk a jazykovědu. Knižní klub vydal v překladu Jarky Vrbové román Ti nejlepší z nás.
