Lidé včetně politiků si od rána připomínali výročí listopadových událostí roku 1989 u památníku na Národní třídě v Praze. Na místo, které symbolizuje zásah socialistické policie proti demonstrujícím studentům, nosili svíčky, květiny i věnce.
25 let od sametové revoluce
Mezi prvními z politiků přišli zástupci hnutí ANO a ČSSD. „Listopad 89 byl důležitý a hlavně pozitivní okamžik v našich dějinách, přinesl nám svobodu a demokracii a teď už všechno záleží jenom na nás,“ řekl novinářům premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Česko podle něho potřebuje stát, který funguje ve prospěch obyvatel, dá lidem důstojnost a nebudou se v něm rozkrádat veřejné peníze.
Řada věcí se podle Sobotky po převratu povedla, na druhou stranu se ale řada lidí stala obětí ekonomické transformace. Sobotka ještě dnes odlétá do Spojených států. V americkém Kongresu se zúčastní spolu s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) a dalšími politiky odhalení busty někdejšího disidenta a prezidenta Václava Havla. Podle Sobotky je to pro Česko velká čest.
Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš připomněl, že tehdejší režim většina národa nenáviděla, ale jen málokdo se odvážil proti němu otevřeně vystoupit. „Myslel jsem hlavně na lidi, kteří byli schopni jít do vězení a bojovat za nás,“ řekl novinářům. Podotkl, že revoluce následně tyto lidi pohltila a vytratily se i jejich ideály.
Hned po Sobotkovi přišel na Národní třídu i bývalý prezident Václav Klaus. „Pocity jsou vážné a myslel jsem na to, co unikátního se před 25 lety 17. listopadu stalo,“ uvedl. Odmítl hlasy, které období po začátku takzvané sametové revoluce hodnotí negativně. „Určitě jsme základní transformaci naší země udělali úspěšněji, rychleji, klidněji a lidsky únosněji než všechny naše sousední země,“ poznamenal Klaus, který kromě prezidentského úřadu zastával třeba úřad premiéra či v porevoluční době post ministra financí.
Totalita demokratických zlodějů
U památníku v podloubí jednoho z domů na Národní třídě hlídkovali státní i městští policisté. U domu stál i muž, jenž na transparentu označil posledních „24 let“ za „totalitu demokratických zlodějů“. Po ulici nejezdily kvůli oslavám tramvaje. Na Národní třídě ráno vznikalo i festivalové pódium a stánky s občerstvením.
K památníku se chystají i odpůrci nynějšího prezidenta Miloše Zemana. Zemanovi, který návštěvu Národní třídy v dnešním programu nemá, chtějí kvůli jeho vystupování vystavit symbolickou červenou kartu.
   |
Prezidenti chodili klást věnce na Národní třídu pravidelně, výjimkou byly zdravotní důvody. Havel chyběl kvůli viróze a zápalu plic v letech 1996 a 1997, naposledy květiny položil u památníku rok před smrtí. Na jeho tradici navázal i Klaus, který chyběl na vzpomínkové akci pouze v roce 2008 kvůli únavě po náročném programu z předešlých dnů a přípravou na jednání Ústavního soudu o lisabonské smlouvě. Zeman u památníku nebyl ani loni, protože měl poraněné koleno.
Václavské náměstí a Národní třída
Dějištěm akcí budou hlavně Václavské náměstí a tradičně Národní třída, kde byl 17. listopadu 1989 komunistickou policií brutálně potlačen pochod studentů. Jejich průvod začal na Albertově, kde se uskuteční vzpomínkové shromáždění pořádané Karlovou univerzitou. Zeman tam má odhalit odpoledne odhalit pamětní desku k výročí listopadových událostí. S středoevropskými prezidenty by se měl poté zúčastnit slavnostního shromáždění v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Se setměním by se v ulicích velkých českých a moravských měst měly objevit zapálené svíčky za oběti komunismu, v Praze bude lidský světelný řetěz na Národní třídě. Na Václavském náměstí, které bylo před 25 lety dějištěm řady demonstrací, bude koncert s názvem Znovu 89. V Národním divadle se uskuteční předání Cen Paměti národa, na které bylo nominováno dvacet odpůrců komunistické totality z pěti středoevropských zemí.
Celkem se mají v centru Prahy uskutečnit podle policie dvě desítky shromáždění. Otevřeno pro zájemce bude mít ministerstvo dopravy, v jeho budově mělo sídlo vedení předlistopadové komunistické strany.
