Lidovky.cz: Po vysílání Kmenů o hipsterech se z postavy mladé hipsterky stala v internetová celebrita. Společnost ji zná jako „dívku s transparentními brýlemi“ a autorku hlášky „Nejsem si jistá, jestli je to umělecká instalace, nebo náhodné uskupení rostlin“. Jak vnímáte tu vlnu posměšků?
Vím, že vznikla facebooková stránka a že tu hlášku použili v reklamě na chipsy. Vydali facebookový příspěvek, kde napsali „Je to umělecká instalace? Nebo nahodné seskupení chipsů?“ Překvapilo mě, jak daleko se tenhle mem dostal.
Lidovky.cz: Pokud jde o tu samotnou scénku v galerii, jak vznikala? Bylo to spontánní?
Adéla (dívka s transparentními brýlemi, jak ji mnozí přezdívají - pozn. red.) o věcech hodně přemýšlí. Než jsme šli na výstavu natáčet, tak se doma připravovala. Četla si o ní. Myslím, že to je pravým hipsterům vlastní. O umění přemýšlí dopodrobna a z tohohle pohledu se většinové společnosti mohou zdát až jako autisté nebo lidé z jiné planety. Jsou schopni rozebírat konceptuální umění celý večer a v těch nuaních si rozumět, ale když někdo sedí u vedlejšího stolu, tak si možná bude myslet, že jde o blázny. Ona se skutečně na výstavu důkladně připravila, takhle o věcech přemýšlí. Myslím, že v tom nachází určitý druh pochopení. Součástí percepce umění je i právě tenhle druh přemýšlení, jestli to je, nebo není umění a kde umění končí a začíná.
Lidovky.cz: Nešlo tedy o žádnou nadsázku ani legraci?
Někteří diváci si mysleli, že je to z její strany ironie. Myslela to vážně.
Lidovky.cz: Čekal jste takovou reakci po odvysílání dokumentu?
Ne. Popravdě jsem si spíš myslel, že si lidé budou dělat legraci z toho kluka, co měl sekáč. Překvapilo mě, že to nakonec byla Adéla. Dlouho jsem nevěděl, jak to prožívá, nemohl jsem se jí dovolat. Až jsem se bál, jestli doma nebrečí do polštáře, protože je introvertka. Pak jsem zjistil, že mi nebrala telefon proto, ze byla na dovolené. Bere to naštěstí s nadhledem a humorem, to se mi ulevilo.
Lidovky.cz: Od koho myslíte, že přišla ta kritika?
Hipsteři se obecně nechtějí nechat zařadit do nějaké škatulky a největší odsouzení pro ně je samo označení „hipstr“. Zdá se, že vlna kritiky jde právě od nich. Jde o podobný princip, jako když ukážete kohoutovi zrcadlo. A myslím, že tuhle roli sehrála pravě Adéla. Cynismus, s jakým k lide na internetu přistupují, je možná jen způsob obrany.
Lidovky.cz: Myslíte, že je to přirozená reakce na díl o hipsterech? Oni sami, i podle toho, co zaznělo v dokumentu, uvědomují, že jsou terčem výsměchu většinové společnosti.
To je otázka, jestli jsou vysmívaní většinovou společností nebo přímo zevnitř, samotnými hipstery. Myslím, že se skrze ní lidi poznávají a skrze ten smích a cynický přístup se s tím vyrovnávají. Ale to je moje verze a může to být úplně jinak.
Lidovky.cz: Několik hlášek, zejména ta o „náhodném seskupení rostlin“, rychle prosluly. Staly se součástí běžných rozhovorů, také internet je jich plný. Berete to jako úspěch dokumentu a režisérské práce?
Určitě mě to těší. Ale necítím, že by v tom ma role byla zásadní. Spíše jsem rád, že se mi podařilo zachytit něco autentického a živého. Důkazem je pak vlastní život hlášek na internetu. Ty prostě fungují jen tehdy, odrážejí-li se od reality. V tom odrazu jsme pak schopni se poznat. A třeba se tomu i zasmát.
