PRAHA Lidé se zde dožívají nejvyššího věku, ale zároveň je Praha jedno z měst s nejhorších životních prostředí. Rodí se zde téměř nejvíce dětí z celého Česka, ale také tu zoufale chybí mateřské školky a sportoviště. Je zde největší počet volných pracovních míst a zároveň nejvíc bezdomovců. Hlavní město jednoduše vede v téměř všech průzkumech. Ne vždy je ale na té pozitivní straně škály.
Dětí hodně, školek málo Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání v Praze překračuje zájem o místa v mateřských školách nabídku o desítky procent. V metropoli se přitom v první pololetí narodilo přes sedm tisíc děti, což jí v porodnosti řadí na druhé místo hned za Středočeský kraj. Radnice městských částí proto horečně hledají způsoby, jak do budoucna místa ve školkách zajistit. Ze zákona musí najít místo pro každého předškoláka, na kterého se nedostalo. Čtvrti, o které se zajímají developeři, se s nedostatkem mateřských škol vyrovnávají obvykle snáze. Vybudování školky totiž často stanovují jako podmínku pro developera, který hodlá na jejich území postavit nový bytový komplex.
Ještě větší nepoměr ale panuje mezi počtem dětí a počtem sportovišť. „Praha má co do počtu sportovních zařízení velké rezervy.
Na deset tisíc obyvatel připadá pouze zhruba 0,51 sportovišť, což je nejméně ze všech krajů,“ uvedl René Wokoun z Vysoké školy ekonomické, který vedl pražský průzkum v rámci projektu MasterCard česká centra rozvoje. Celosvětový projekt zpracovává srovnání socioekonomické úrovně vybraných měst.
Praha - čtvrtá nejšpinavější Nejnižší příčky v pomyslném žebříčku krajů a měst v Česku patří Praze také v oblasti životního prostředí. „V současnosti jsou pro Prahu největším problémem emise oxidu siřičitého. Podle tohoto indikátoru s hodnotou 4,43 tun na kilometr čtvereční za rok se Praha řadí na čtvrté nejhorší místo mezi kraji,“ vysvětlil Wokoun.
Přesto, že obyvatele města stejně často trápí i prach nebo hluk, dožívají se nevyššího průměrného věku. Pražanky se dožívají asi osmdesáti let, Pražané pětasedmdesáti. Do hlavního města se dlouhodobě stahují lidé s vysokoškolským vzděláním.
Žije zde čtvrtina všech vysokoškoláků z celého Česka.
Podle průzkumu z loňského jara chce téměř polovina všech vysokoškolských studentů po promoci pracovat právě v Praze. Studenti preferují metropoli také proto, že je zde nejvyšší hodinový výdělek, a to jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. Ve veřejném sektoru tato částka loni dělala bezmála 142 korun, v soukromém 144 korun. Vyplynulo to z průzkumu MC česká centra rozvoje. Podle projektu MC česká centra rozvoje Praha v souhrnu všech socioekonomických ukazatelů předbíhá ostatní města v Česku až o třicet procent. Jak ale upozorňují někteří odborníci, nejsou všechny faktory, které město vyzdvihují, úplně přesné. Ačkoliv úroveň pražského HDP s hodnotou asi 660 tisíc korun na jednoho obyvatele tvoří celou jednu čtvrtinu celorepublikového objemu, reálně se velká část výroby a produkce odehrává jinde. Optimistické číslo zvyšují společnosti, které sice v hlavním městě sídlí, ale vydělávají jinde.
Do hlavního města míří také absolutní většina všech cizinců, kteří se usazují v Česku. Z dvanácti tisíc cizinců, kteří si za nové bydliště vybrali Prahu, bylo 3700 Ukrajinců, asi 1600 Rusů, 1400 Vietnamů a asi tisícovka Slováků.
Přesto je pořád metropole místem, kde mají lidé celorepublikově největší šanci najít práci. Na jedno pracovní místo zde připadá pouhých 0.6 uchazečů.
***
Obyvatelé metropole v první polovině roku 2008 V hlavním městě se od letošního ledna hlavn do konc konce června:
– narodilo 7027 dětí
– uzavřelo sňatek 2625 párů
– rozvedlo se 1980 manželství
– zemřelo 6085 lidí
– přistěhovalo se 24 023 obyvatel
– odstěhovalo se 13 694 Pražanů.
V prvním pololetí se tak zvýšil počet obyvatel metropole o 11 271 lidí. Více lidí než v Praze přibylo pouze ve středních Čechách, na opačném konci je naopak Olomoucký kraj, kde vzrostl počet obyvatel o pouhých 106.
Zdroj: ČSÚ
