PRAHA Sanace dokumentů trvala tři roky, předtím byly tři roky zmraženy. Náklady na vysušení činily 66 milionů korun a uhrazeny byly ze státního rozpočtu.
Zpracované archiválie budou dezinfikovány v Národním archivu a poté instituce, kterým patří, rozhodnou o jejich restaurování. Na tiskové konferenci to dnes řekl vedoucí oddělení péče o fyzický stav archiválií Michal Ďurovič z Národního archivu.
Rozsáhlá akce na záchranu poškozených dokumentů započala hned po ničivých záplavách v roce 2002. Dokumenty byly zmraženy na teplotu okolo minus 25 stupňů Celsia, aby se předešlo šíření plísní. Následně byl vyhlášen vládní tendr na sanaci dokumentů, ve kterém zvítězila roku 2005 firma Belfor Czechia. V nově zařízeném vysoušecím centru v Jirnech u Prahy bylo za tři roky vysušeno 1200 metrů krychlových archiválií. „Používali jsme tzv. vakuovou metodu. Knihy byly umístěny na vyhřívaných regálech. Tak se z nich odpařila voda, která se ve formě ledu zachycovala na stěnách vakuové komory,“ řekl Bernhard Mayr ze společnosti Belfor.
Celkem bylo takto zpracováno přibližně 16 milionů listů papíru, mezi nimi i cenné dokumenty. „Nacházejí se zde třeba záznamy ze soudních procesů v 50. letech, kartotéky válečných zajatců z vojenského archivu nebo historické plány Národního divadla ze sbírek technického muzea,“ prozradil Ďurovič. Méně důležité dokumenty byly vysoušeny horkým vzduchem ve speciální komoře.
Povodně z roku 2002 nejvíce poškodily Archiv architektury Národního technického muzea, Ústřední vojenský archiv, spisovny Městského soudu v Praze a ministerstva zemědělství, Městskou knihovnu v Praze, Archiv Akademie věd ČR a Národní knihovnu.
Dokumenty, které mají kulturně historickou či uměleckou hodnotu, však vysušovaly a restaurují jednotlivé instituce samy či ve vzájemné spolupráci. Většina jich je vysušena, mnohé knihy ale ještě čekají léta konzervace a restaurování.
