Výstava Kaplického hledí do budoucnosti, v níž se inspiroval

„Nekonečno odkazuje do budoucnosti. Veškeré jeho myšlení se odehrávalo v budoucnosti,“ řekla Kaplického spolupracovnice a hlavní autorka podoby výstavy Eva Jiřičná.

Výstava má tři oddělení. První ukazuje prostřednictvím fotografií a modelů nejvýznamnější Kaplického díla. „Návštěvníky budou výstavou provázet myšlenky a slova Jana Kaplického. Díky tomu získá každý možnost nahlédnout do architektonické tvorby jeho vlastníma očima,“ řekla Jiřičná. Druhá sekce představuje autorovy inspirační zdroje, jeho rodinné zázemí a projekty vytvořené před emigraci do Británie i jeho porevoluční tvorbu v ČR. Vystaven je projekt koncertního domu Rejnok pro České Budějovice, jeden z jeho posledních, či projekty z 60. let, které zaujaly právě po Kaplického příchodu do Británie.

Jan Kaplický 2004 Bikini

Jan Kaplický 2003 Fauteuil

Poslední část se věnuje tomu, jak jeho projekty vznikaly. Ukazuje modely méně známých administrativních budov či experimentální a futuristické projekty jako třeba dům pilota helikoptéry či pozoruhodné stavby organických tvarů určené třeba pro mořské pobřeží.

Jan Kaplický 2008 kancelář London Future Systems

Jan Kaplický 1940.

Výstava ukazuje Kaplického také jako designéra šperků, nádobí či módy, akcentuje jeho snahu tvořit ekologicky zodpovědně i touhu věnovat na sklonku života výraznou stavbu své vlasti. To se mu však nepodařilo, jeho projekt nové budovy Národní knihovny, který zvítězil v soutěži, se zejména přes politický odpor nerealizoval. Těžkosti s jeho prosazováním, do něhož se Kaplický osobně pustil, pravděpodobně uspíšily jeho smrt počátkem roku 2009 v den, kdy se mu narodilo jeho druhé dítě.

Jiřičná vysvětlila část názvu výstavy JKOK - kromě iniciál architekta je v něm stručný pozdrav, který poslal své mamince z první samostatné zahraniční cesty; na pohlednici napsal jen OK a podepsal se JK. Při odchodu z galerie by návštěvníci podle ní neměli minout odlitky Kaplického rukou. „Své projekty vymýšlel hlavou, ale myšlenky se přenášely do rukou. Netvořil počítačem, ale rukama,“ uvedla žena, která byla svého času také Kaplického partnerkou a architekt je jí celoživotní inspirací. „Dělat výstavu Jana Kaplického je pro mě vždycky dojemnou záležitostí. Znala jsem ho 50 let, viděla jsem jeho začátky, jeho problémy, i to, když jeho sláva kulminovala a nakonec ten nešťastný konec. Vždycky je hezké znovu se podívat na obrovské množství práce, které udělal,“ řekla Jiřičná.

.