Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu připomenou Arcidiecézní i Vlastivědné muzeum v Olomouci výstavou, na níž představí výtvarná díla, numismatické exponáty i archeologické nálezy.
V Arcidiecézním muzeu zabrala expozice Galerii a křížovou chodbu Románského biskupského paláce. "Zhruba 150 exponátů od 30 zapůjčitelů řadíme do několika tematických celků, například život svatého Cyrila a Metoděje, legendy a písemnictví, slovanská liturgie, literární tradice nebo ikonografie a výtvarné umění," přiblížila kurátorka Simona Jemelková.
Mezi nejvýznamnější exponáty patří podle Jemelkové například obraz Křest moravského krále Svatopluka. Dílo barokního malíře Josefa Sadlera pochází ze zaniklé olomoucké kaple svatých Cyrila a Metoděje. Unikátem je také obraz slavného polského malíře Jana Matejka z roku 1885 nazvaný Slowjanom, který Velehradu věnovali polští poutníci, nebo malba od Anny Thořové z roku 1928 pocházející z velehradské baziliky. Návštěvníky zaujme i zlacené a drahými kameny osázené kování mešního kánonu z roku 1868.
Rukopisy, mince, medaile
V muzeu se prezentují také mladší díla inspirovaná cyrilometodějskou tradicí. Jde například o návrh vitráže olomouckého autora Jana Jemelky z roku 2011. Z Itálie se do Olomouce přestěhovalo dílo světoznámého sochaře Ivana Theimera pocházejícího z Olomouce. "Jeho bronzové, více než dvoumetrové dveře s cyrilometodějskými motivy jsou určené pro římský kostel San Clemente," přiblížila kurátorka.
Vlastivědné muzeum na své expozici spolupracovalo s Vědeckou knihovnou v Olomouci. V prostorách Malého sálu najdou návštěvníci podle kurátora Filipa Hradila archeologické nálezy z 9. až 11. století, dokumentující nejrůznější stránky života středověkých Slovanů.
Hlavní část výstavy v Handkeho sálu tvoří bohatá kolekce medailérské tvorby a knižní kultury. "Představujeme téměř stovku mincí, medailí a vyznamenání z posledních tří století. Tak bohatá a početná kolekce cyrilometodějských ražeb dosud nebyla v Olomouci k vidění," uvedl Hradil.
Knižní kulturu zastupují dvě desítky rukopisů a starých tisků z fondů olomoucké Vědecké knihovny. Nechybějí ani unikátní záběry cyrilometodějských poutí z Velehradu.
