NEW YORK Americký prezident Barack Obama včera v New Yorku vyzval Wall Street, aby se nebránila reformám. Podle něj jsou chystané změny jak v zájmu celé země, tak i finančníků. Reforma je reakcí na vážnou krizi, do níž se odvětví dostalo v roce 2008 a která způsobila vážné problémy celosvětové ekonomice. Hodlá například více zprůhlednit finanční trhy a zvýšit ochranu běžných střadatelů a akcionářů.
Měla by také zabránit nákladným záchranám velkých bank z peněz daňových poplatníků, k nimž musela americká vláda přistoupit, aby odvrátila jejich kolaps. Reformou se nyní začal zabývat Senát, Sněmovna reprezentantů již svou verzi nových pravidel pro finančníky schválila.
„Věřím v sílu volného trhu. Věřím v silný finanční sektor, který pomáhá lidem získávat kapitál a půjčky a investovat jejich úspory. Volný trh ale nikdy neměl být volnou licencí vzít si libovolným způsobem všechno, co můžete nabýt,“ řekl dnes Obama v projevu na vysoké škole Cooper Union, jejíž budova je nedaleko Wall Street. Upozornil na to, že odvětví již na boj s reformou vydalo miliony dolarů za služby lobbistů.
Ve zhruba sedmisetčlenném publiku mu naslouchalo mnoho šéfů či vysoce postavených manažerů finančních firem, včetně zástupců banky Goldman Sachs, kterou nedávno Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) obvinila z podvodu na investorech. Mezi přítomnými byl ale například i Obamův poradce Paul Volcker, jenž chystanou reformu značně ovlivnil.
Reforma má podle prezidenta tři hlavní pilíře. První se snaží řešit problém finančních institucí, které jsou příliš velké, než aby je vláda nechala padnout. Hodlá tak stanovit omezení pro velikost bank a řídit druh rizik, jež banky budou moci podstupovat. Obsahuje i návrh vytvořit speciální fond na záchranu problémových finančních institucí. Přispívaly by do něj samy banky a mělo by v něm být 50 miliard dolarů.
Druhým pilířem je regulace derivátů, kterými se finanční firmy zjednodušeně řečeno pojišťují proti rizikům a které známý investor Warren Buffett označil za finanční zbraně hromadného ničení. Nepřehledný trh s těmito finančními nástroji podle převažujícího názoru mohl za to, že problémy na americkém realitním trhu přerostly do krize obřích rozměrů.
Podle Obamy jsou deriváty legitimní nástroj pro zajišťování před rizikem. „Problém je, že trhy fungovaly ve stínu naší ekonomiky, ukryté před zraky regulátorů a veřejnosti. Lehkomyslné praktiky se vymknuly kontrole. Rizika přibývala, až nakonec ohrozila celý náš finanční systém,“ podotkl prezident. Posledním pilířem reformy je pak větší ochrana běžných spotřebitelů, ale i akcionářů, již například získají vliv na odměny manažerů firem či složení jejich vedení. Spotřebitelé by zase napříště například o hypotékách měli dostávat od bank jasnější informace, aby třeba nedopláceli na podmínky psané ve smlouvách drobným písmem. „Namísto toho, aby si konkurovaly nabídkou matoucích produktů, budou si muset konkurovat postaru: nabídkou lepších produktů,“ řekl v projevu Obama.
Šéf Bílého domu i ostatní demokraté věří, že se jim podaří reformu prosadit. Republikáni, jejichž hlasy jsou k prosazení změny potřeba, původně pohrozili, že zákon zablokují, protože údajně příliš zvyšuje pravomoc vlády zasahovat do soukromého odvětví. Ve středu ale dali najevo, že by v případě některých úprav navrženého zákona mohli reformu podpořit. Z reformy by ale mohl vypadnout padesátimiliardový fond na záchranu bank, s jehož vznikem republikáni nesouhlasí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
