12. října 2017 6:45 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Vzestupy a pády dětských hřišť. Jedno z prvních navrhli významní čeští sochaři

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jedno z prvních pražských autorských hřišť navrhli v roce 1961 Olbram Zoubek a... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jedno z prvních pražských autorských hřišť navrhli v roce 1961 Olbram Zoubek a... | foto: Jan Lukeš

Dobrá věc se podařila. Na jižním okraji pražského parku Stromovka (neboli Královská obora) se dočkalo rekonstrukce jedno z prvních autorských dětských hřišť. V roce 1961 je navrhli významní čeští sochaři Olbram Zoubek a Eva Kmentová. Ani jeden z nich se dokončení restaurátorských prací bohužel nedožil.

Autor článku v tomto případě nemůže začít jinak než velmi osobně. Bylo mi pouhých šest let, když mě táta – také sochař – přivedl na okraj Stromovky, kde jakýsi mohutný pán pomáhal osazovat betonové prvky. Tím pánem nebyl nikdo jiný než Olbram Zoubek (1926–2017), který tam právě se svou ženou Evou Kmentovou (1928–1980) pracoval na návrhu prolézaček.

Oba byli žáky profesora Josefa Wagnera z pražské umprum. Dětskému hřišti se začali věnovat v době, kdy tady s podobným zadáním nikdo neměl moc zkušeností. Různé herní prvky ze dřeva nebo kovu se sice už tu a tam daly objevit, ale šlo v drtivé většině o amatérskou tvorbu.

Sochaři dětem

Politické uvolnění na přelomu padesátých a šedesátých let však přineslo nová témata také pro umělce – a jedním z nich byla autorská dětská hřiště. Většina jich vznikala v rámci výstavby panelových sídlišť, kde byla dle zákona určitá částka vyčleněna také na výtvarná díla. Navrhovat herní prvky pro děti však nebylo snadné. Musely být vytvořeny tak, aby se děti neporanily, a výtvarník za ně ručil. Z povahy věci přitommusely vydržet také nebývalý nápor i drsné zacházení. Řada materiálů proto byla jen těžko použitelná. Dřevo dlouho nevydrželo, s keramikou to bylo podobné. Beton byl sice prakticky nezničitelný, ale působil zase nevlídně, podobně jako ocel. Poměrně vhodným materiálem byl laminát, ani ten ale nezůstával bez much.

Detaily z opravených prolézaček ve Stromovce
Detaily z opravených prolézaček ve Stromovce

Zoubek s Kmentovou vymysleli systém jakýchsi oblých vertikálně umístěných desek s různě velkými otvory. Tyto průlezky byly podepřeny dvojicí ocelových trubek, ukotvených do masivního základu. Skupina těchto elementů byla doplněna o jakousi věž, sestavenou z vertikálních i horizontálních panelů a obohacenou o ocelové šplhací tyče. Celou kompozici dotvářela čtyři šplhadla z ocelových trubek, nahoře zakončená plechovými praporci různých tvarů.

Ve výsledku šlo o působivou kompozici. Barevnost však byla střídmá: čela profilů byla nalíčena vápnem, takže beton jemně prosvítal. Každý prvek pak měl nějaký barevný akcent v podobě kroužku, čtverečku i dalších geometrických tvarů. Jednalo se přitom o barvy v základních tónech – červená, modrá a žlutá. Stejnou barevnost pak měly také tyče a madla.

Dílo jako celek plně odpovídalo intencím tehdejší Zoubkovy tvorby – vedle jednoduchých cementových figur vytvářel autor i různé abstraktní kompozice, některé ve spolupráci se svou ženou. Výtvarný styl hřiště perfektně zapadal do éry takzvaného „bruselu“, tedy designu ovlivněného úspěšným československým pavilonem na světové výstavě v belgickém hlavním městě v roce 1958. Krom toho odrážel i tehdejší tendence světového výtvarného umění.

My děti jsme novou atrakci přijaly s nadšením. Pořádaly jsme závody, kdo se prolézačkami rychleji protáhne, a nakonec se šplhalo na vrcholek „věže“. O atrakci se však nikdo průběžně nestaral, a jako první tak vzaly zasvé šplhací tyče. I zdánlivě nezničitelné prolézačky byly zčásti poškozeny – u některých se častým používáním nebezpečně uvolnila kovová madla průlezů. Dva prvky proto byly poměrně záhy preventivně odstraněny. Lidová tvořivost se později podepsala také na barevném řešení: beton se dočkal různobarevných nátěrů, které se spíše dříve než později začínaly loupat.

Páv, drak a New York

Časem vznikly v bezprostřední blízkosti také nové – a pro děti atraktivnější – herní prvky. Postavil je švédský koncern, který má dnes všude ve světě – od Japonska přes Evropu až po USA – prakticky dominantní postavení na podobné atrakce. Za jednotlivé prolézačky totiž ručí a každý poškozený díl je schopen rychle opravit nebo nahradit. Autorská umělecká díla tak byla téměř všude vytlačena. Ostatně i staré hřiště ve Stromovce je opatřeno cedulí s informací, že prolézaček Zoubka a Kmentové lze využívat jen na vlastní nebezpečí.

Podle tempa, jakým staré herní prvky mizí z našich měst, by bylo možné soudit, že dospělí dnes děti považují za méně motoricky šikovné než dříve – odstranění se totiž dočkala například i někdejší atrakce Stromovky – Sputnik sochaře Zdeňka Němečka. Betonová prolézačka s ocelovou konstrukcí byla nejdřív zadrátována, aby se děti nedostaly dovnitř kulovité kabiny, odkud vedla skluzavka. Později byla nařízena dokonce likvidace Sputniku, neboť neodpovídal dnešním bezpečnostním normám. Naštěstí dílo zachránil jeden sentimentální sběratel umění, který jej na vlastní náklady převezl na svou zahradu a nechal zrestaurovat. Dnes je tak možné si jej alespoň prohlédnout přes plot na pražské Babě.

Sputnik Zdeňka Němečka – známá klouzačka, která dnes spočívá na zahradě svého zachránce

Invenční prolézačky autor těchto řádků nedávno objevil i na minisídlišti v Novém Městě na Moravě. „Páv“ a „drak“ naštěstí žádné nebezpečí svým řešením nepředstavují, a tak si na nich děti hrají dodnes. Podobné herní prvky ještě asi přežily na některých pražských sídlištích, ale většinou se o ně nikdo nestará, a jejich dny se tak bohužel zdají být sečteny. Leckdy jde přitom o díla známých umělců, která reprezentují výtvarnou tvorbu určité epochy.

Mimochodem, téma je to dnes ve světě opět aktuální, jak o tom svědčí i nedávná velká expozice věnovaná tvorbě pro děti a pořádaná Muzeem moderního umění v New Yorku. Dokumentace některých českých hřišť tam hrála významnou roli.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz