WEISS: Klausův precedent

Připomeňme si jeho tehdejší velkodušná slova:
„Sešli jsme se, abychom si připomněli odkaz posledního československého, prvního českého a především prvního demokratického prezidenta republiky. Trh nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví.“
Asi jste si ta slova pamatovali jinak, nějak se nám za rok proměnila. Ale jsou ještě uměřená, vždyť prezident už taky přitakal charakteristice Havla jako pomocníka antikrista. A když Havlův spolupracovník prohrál prezidentské volby, posmíval se, že konečně pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí.
Jistěže při smuteční řeči volíme jiné akcenty, ale tato vyjádření jsou tak diametrálně obsahově odlišná, že se i v rámci politických měřítek jedná o pokrytectví. A taky o precedent, jakým tónem budou lidé jednou ochotni mluvit o Klausovi.