WHO vyhlásila kvůli viru zika celosvětový stav nouze. Poprvé od eboly

- Ačkoli vědci přímou spojitost neurologické poruchy označované jako mikrocefalie s virem stoprocentně neprokázali, například v Brazílii již zemřelo několik dětí, které měly virus zika v krvi a jejichž mozek nebyl vyvinut.

- Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék a ani vakcína. Zatím nejsou jasné všechny způsoby, jimiž se virus přenáší. Vedle komářího bodnutí to může být podle WHO patrně i pohlavní styk. Zatím ale nebyl potvrzen ani jeden případ přenosu z člověka na člověka.

- Virus se poprvé objevil v roce 1947 v Ugandě. První člověk se jím nakazil v roce 1954 v Nigérii, poté se virus rozšířil do dalších afrických zemí, do severovýchodní Asie a na tichomořské ostrovy.

- Aktuální nákaza se objevila loni na podzim v Brazílii a postupně se rozšířila do téměř 25 zemí amerického kontinentu. Brazílie již odhalila 1,5 milionu případů onemocnění, u novorozenců pak 3718 případů mikrocefalie, tedy nedostatečného vývoje mozku. Před vypuknutím šíření nákazy virem zika se přitom ročně objevovalo v průměru 163 případů mikrocefalie.

- Druhou nejpostiženější zemí je Kolumbie, která odhalila již 20.297 případů onemocnění virem zika, je mezi nimi také 2116 těhotných žen.

- První případ nákazy virem zika ohlásily kromě amerických zemí také Dánsko, Británie, Spojené státy, Německo a dříve také Finsko nebo Švédsko. Všichni pacienti se nakazili v Latinské Americe.

- Virus je pojmenován podle stejnojmenného deštného pralesa v Ugandě: v gandštině, hlavním jazyce této africké rovníkové země, znamená "zika" přerostlý.

- WHO zemím s větším výskytem viru doporučila, aby se jejich nemocnice připravily také na Guillain-Barrého syndrom, který se projevuje obrnou svalstva. WHO prý uznala, že počet případů tohoto syndromu se v některých zemích postižených virem zika zvýšil.

Epidemie, které v posledních letech vzbudily celosvětové obavy: - Stejný stav nouze, jako nyní u viru zika, WHO naposledy vyhlásila v roce 2014 kvůli epidemii eboly v západní Africe. Ebola je jednou z nejobávanějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost u ní dosahuje až 90 procent. Proti nemoci zatím neexistuje zcela spolehlivý lék, ani vakcína. Při zatím poslední epidemii v západní Africe (vypukla v prosinci 2013 v Guineji a rozšířila se do dalších zemí), kterou WHO v polovině ledna prohlásila za skončenou, zemřelo přes 11.300 lidí. Nakažených bylo hlášeno téměř 29.000 lidí.

- Jako pandemii vyhlásila WHO šíření takzvané prasečí chřipky. Virus H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky, se objevil před sedmi lety. Šíří se vzduchem a napadá dýchací ústrojí člověka. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.

- Obavy také vzbudily infekce SARS a MERS.

- Od roku 2012, kdy se MERS poprvé objevil na Blízkém východě, je hlášen výskyt infekce ze zhruba 25 zemí světa u více než 1200 lidí, z nichž více než 450 zemřelo. Nejvíce obětí zaznamenala Saúdská Arábie. Nemoc se zpočátku projevuje běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 stupňů. Pokračuje však závažným onemocněním plic a způsobuje i akutní selhání ledvin.

- Infekční choroba zvaná těžký akutní respirační syndrom (SARS) se objevila začátkem roku 2003 v Asii (Čína připustila, že první případ onemocnění SARS zde byl zaznamenán již koncem roku 2002). Jejím původcem byl nový patogenní činitel, koronavirus, který dosud nebyl u člověka zjištěn. Hlavní příznaky SARS jsou vysoká teplota, dýchací potíže a kašel. Nemoc se pravděpodobně šířila kontaktem s nemocným nebo jeho biologickým materiálem. Infekce byla v letech 2002 až 2003 hlášena u 8300 lidí, z nichž 775 zemřelo.

- Ptačí chřipka, virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, byla u člověka poprvé objevena v roce 1997 v Hongkongu. Podle údajů WHO zemřelo ve světě od roku 2003 na ptačí chřipku (typu H5N1) asi 380 lidí z více než 600 případů osob, které se tímto virem nakazily.